• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Revoluční Kuba změnila svět !
Počet návštěv: 416

Revoluční Kuba změnila svět !

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Před 60lety to bylo možná jen nepatrně, ale přesto na mapu Latinské Ameriky zamířila pozornost všech politiků světa. Ta malá karibská Kuba, jako první stát Latinské Ameriky, se vymanil z amerického sevření k nelibosti americké administrativy. Nezalekla se mocného souseda. Tamní proamerická vojenská diktatura byla svržena, generál Fulgencia Batista v noci na 1. ledna 1959 uprchl do USA. Hned následný den do Havany vstoupili vítězní kubánští revolucionáři. Revoluce zvítězila. Pro Spojené státy před 60 lety se zrodil velký problém.

Od počátku Kuba čelila americké politice sankcí a vojenských hrozeb. Tedy z dnešního pohledu, nic nového v politice USA. Nátlak USA vyvrcholil již v roce 1961 vyloděním několika tisícové tzv. kubánské exilové armády zcela v režii USA. Rychlá porážka agresora a tím i posílení kubánské revoluce jen vystupňovalo nátlak USA na Kubu. Hrozby USA přerostly v roce 1962 k krizi světovou a hrozil válečný konflikt mezi USA a SSSR. 

I přes politiku sankcí a vyhrůžek ze strany USA, Kuba se nevzdala své cesty a v roce 2014 i slavila, to když prezident USA Barak Obama přiletěl do Havany. Byly navázány diplomatické vztahy mezi Kubou a USA. V americké politice zvítězil zdravý rozum. Kuba se radovala,…. Do Havany přiletěl i papež František. Fidel Castro si tak mohl před čtyřmi lety zapálit svůj „vítězný doutník“. Dožil se vítězství a uznání revoluce. Přesto i dnes, po čtyřech letech od obnovení diplomatických vztahů, americké sankce stále pokračují. Pokračují i přes odpor samotné americké veřejnosti, pouze 20% vyjadřuje podporu politice sankcí. 

Obdobnou cestu, jako Kuba, nastoupily později další státy Latinské Ameriky, Venezuela, Bolivie, Nicaragua, Argentina, …. Kuba se pro ně stala vzorem a to je hlavní přínos kubánské revoluce. Úspěchy Kuby v lékařské oblasti, ve vzdělání, jsou výkladní skříní revoluce. Spojené státy i vlivem Kuby musely pozměnit svou politiku vůči státům v Latinské Americe. Pravda, nikoliv zásadně, ale přesto americká politika hledala nové cesty ke smíru. A vítězní revolucionáři, jako byl Fidel Castro, Ernesto Che Guevara, Raul Castro, … ? 

Ti se stali již před desítkami let symbolem revoluce, tedy revolty, zejména mládeže v celém světě. Jejich odkaz není zapomenut ani dnes, po 60ti letech od revoluce. Revoluční Kuba jde svou cestou, navzdory přítomnosti tisíců vojáků USA na vojenské základně Guantánamo na Kubě. A to je její přínos kubánské revoluce i po 60letech. Kubou dnes zní známá revoluční píseň „ Cuba si, Yankee no ! “ 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

03.01.2019 19:54

Příspěvky typické pro české diskuze.Zvrhne se v osobní napadání.Když pan Kavan vybral Z.Fierlinga za své výtky,tak je třeba také říci,že to nebyl jenom on.Podobně se zachovali lidovci s br.Plojharem v čele,aby se mohli podílet na moci a tím také na zločinech tehdejší doby.Jen jsou dnes "demokratickou" partají,na rozdíl od "extremistů" z KSČM.Ale k článku,abych nebyl osobní.Článek dobře popisuje historii Kuby od revoluce v r.1959.A to včetně hloupých raketových hrátek jak USA,tak SSSR.Nakonec zvítězil rozum a rakety se odvezly z Turecka i Kuby.Po navázání diplomatických styků USA-Kuba byl chvíli klid.Až po nástupu Trumpa do funkce prezidenta USA se znovu objevily problémy na velvyslanectví USA a jejich západních spojenců.A najednou je ticho po pěšině.


 

03.01.2019 09:43

Pane Kavane, stranu založil s dobrým úmyslem J.Paroubek. Ale brzy poté zjistil, že..." bez peněz do hospody nelez..." Strana LEV 21 je prostě řečeno, takový nepovedený projekt, naprosto nezajímavý i pro případnou koalici se současnými socany.


 
Rudolf Kavan

Rudolf Kavan

03.01.2019 08:37

To jsem nevedel, ze Narodni Socialiste jsou komuniste. Vy jste asi nejaky novy Zdenek Fierlinger, ktery se s komunisty ma sloucit, az se to zase obrati.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy