A především neinvestuje do zbraní jako USA, ale to jedinečných světových staveb. Třeba když v prosinci 2012 zahájila Říše středu provoz rekordně dlouhé trati pro vysokorychlostní vlaky; další světové prvenství. Současná "komunistická" ČLR, navzdory lžím závistivců, dává soukromým firmám větší vliv na energetiku a další klíčová odvětví, v nichž se zatím angažovaly především státní podniky. Jedná se o největší podporu soukromého podnikání od roku 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO).

Tento plán je spolufinancován investicí 125 miliard dolarů, aby se naplnila slova MMF, že ČLR před pěti lety převzala po USA titul největší ekonomiky světa. A jaký je obrázek průměrného čínského boháče tzv. střední třídy? Je mu 42 let a vlastní majetek za 60 milionů jüanů (173,5 milionu korun). http://byznys.ihned.cz/c1-63221970-usa-cina-nejvetsi-ekonomika-sveta-po-150-l etechVýsledek obrázku pro čína miliardářiČína předstihla USA, které si prvenství v počtu dolarových miliardářů střežily více než sto let. Dnes tedy v Číně žije 568, zatímco v USA 535 dolarových miliardářů.

V Číně žije zhruba přes milion lidí, kteří mají na svých kontech více než milion eur, aby mohli nakupovat firmy v evropských zemích, jejichž architektonické památky si pak staví v ČLR. Unijní exporty do Číny nyní odpovídají více než 78 miliardám eur a zvýšily se tedy od začátku milénia o více než 50 miliard. Importy z Číny ve stejném období vzrostly ze 75 na 248 miliard eur...

Že tu miliardu a pár milionů chudáčků čínských neokapitalistů drží těch pár komunistů (pouhých pět procent z 1,4 miliary obyvatel - cca 70 milionů) pod hlavněmi zbraní, aby podnikali? A když jsme u těch hlavní zbraní, tak USA se svými 327 miliony obyvatel vydávají dle švédských analytiků Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) na zbrojení 611 miliard dolarů ročně, resp. nejvíc na světě, na druhém místě skončila Čína, která oproti USA utratila za stejné období necelou třetinu – 215 miliard dolarů.

Tak si to zprůměrujme; USA mají 327 milionů obyvatel, tedy skoro čtyřikrát míň než Čína, na jednoho obyvatele USA však vyjde cca 1 900 USD vydajů na zbrojení, na jednoho Číňana je to pouhých cca 157 USD… Tak kdo koho zde drží pod hlavněmi? Jak  se praví v jednom moudrém aforismu, který vysvětluje, proč je diplomacie USA tak úspěšná: Protože, když je potřeba, dokáže na kterékoliv místo na světě doručit sto tisíc tun spravedlnosti – v podobě letadlové lodi. A když je to potřeba opravdu hodně, zvládne navíc té spravelnosti v podobě mobilních letišť rozmístit hned deset…

Investice Říše středu přesto neznají mezí; necpou prachy do zbraní a válek, ale do ekonomiky. Ve městě Tchien-tu-čcheng poblíž Šanghaje již vyrostla 108 metrů vysoká kopie Eiffelovy věže, ve městě Čcheng-tu vznikl rezidenční komplex pro 200 tisíc obyvatel, který je přesnou replikou britského Rochesteru (včetně královnin stráží nebo sochy Winstona Churchilla). Hned v několika čínských městech se nachází kopie Bílého domu. Výsledek obrázku pro funkční kopie rakouského městečka Hallstatt

Předloni se v jihočínském městě Po-luo zprovoznila funkční kopie rakouského městečka Hallstatt, a to včetně historické věže s hodinami a evropských dřevěných domečků. Ve městě Tchien-ťin vzniká přesná kopie Manhattanu, která bude stát na místě někdejší rybářské vesnice z patnáctého století. Její součástí bude vlastní kopie řeky Hudson a a přesné repliky Rockefellerova či Lincolnova centra.

Čína prostě závratně bohatne a to ještě před deseti roky byla ekonomika USA třikrát větší než ta čínská. Nyní je Čína největším věřitelem USA, EU a dalších desítek zemí světa, když vlastní jejich státní dluhopisy za tři biliony USD a poskytuje jim půjčky ze svých největších devizových zásob ve výši několika bilionů dolarů.

Nejlepší železniční doprava, nejlepší ekonomika aneb Čína jede. Prostý občan USA si může jen postesknout, že nejbohatší americké firmy se z vývozců staly dovozci, výroba se z USA převedla do Číny, ovšem tam vyrobené zboží se vrací zpět jako Made in China do amerických obchodních řetězců. A Američané jsou bez práce, zatímco Čína je už na stupních vítězů v počtu bohatých jednotlivců vzhledem k celkové populaci.

Změnil se i vztah Číňanů vůči své zemi a houfně se vracejí ze světových China Town, které pozvolna vymírají. Stejně tak už neemigrují čínští milionáři, pochopili, že čínský boom není jen náhoda; všechna výroba světových firem se stěhuje právě do Říše středu za nejlevnější pracovní silou a zvyšujícími se příležitostmi.Výsledek obrázku pro dlouhou trať pro vysokorychlostní vlaky, která spojí hlavní město Peking s jihočínskou metropolí Kuang-čou (Kanton).

Čínští navrátilci ale chtějí být u toho, když se staví nejúžasnější stavby na planetě právě u nich doma, v Číně… Třeba i proto, že čínský železniční byznys představil rekordně dlouhou trať pro vysokorychlostní vlaky, která spojí hlavní město Peking s jihočínskou metropolí Kuang-čou (Kanton). Trať dlouhá 2298 kilometrů protíná tři časová pásma a vlaky na ní pojedou průměrnou rychlostí 300 kilometrů v hodině.

Jde o nejdelší a technicky nejvyspělejší vysokorychlostní trať na světě. Cestu z Pekingu do Kuang-čou trať zkrátí z 22 na osm hodin. Vysokorychlostní železnice s rozpočtem přes 300 miliard dolarů šokuje svět a konkuruje přepravním časům v letecké dopravě mezi městy, jako je Peking a Šanghaj. Vlaky, jejichž rychlost na nejrychlejších tratích dosahuje v průměru 350 kilometrů v hodině, rekord má bez pár kilometrů 500 km/hod.

Čína už navrhuje letouny, které mají konkurovat výrobkům firmy Boeing, a jaderné reaktory soupeřící se společností Westinghouse Electric Co. Během necelých sedmi let vybudovala síť rychlovlaků větší než ty, které Japonsko nebo Německo stavěly několik desetiletí. Nyní je zhruba v polovině svého patnáctiletého plánu vybudovat celkem 16 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí spojujících 24 velkých měst v Číně, mezi nimiž je několik měst lidnatějších než celé Česko.Výsledek obrázku pro čína ing sečka

Snímek Břetislav Olšer

„Musíme si uvědomit, že Čína je svojí tradicí i nadále císařstvím a mistrem obřích skoků - z chlapce se najednou stala dospělým člověkem, a ani ona sama neví, jak tyto nové parametry zvládne, co s touto novou silou?“ řekl mi v Pekingu bývalý velvyslanec ČR ing. Libor Sečka a dodal: „Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…”

Čínský vliv v Tibetu výrazně zesílil zvláště po roce 1959, kdy vznikly nepochybné pozitivní aspekty; zrušení feudalismu, který do té doby v Tibetu přežíval a udržoval mnoho lidí, zvláště na venkově, v područí, bídě a nevzdělanosti (některé dokonce v otroctví). Zrovnoprávnění žen, jež byly dříve nejutlačovanější skupinou Tibeťanů. Pozemková reforma dosavadního feudálního vlastnictví půdy, která byla dána k dispozici rolníkům k obdělávání. Zřízení veřejného školství, místo jednostranného a zaostalého klášterního školství. Klášterní školství zůstalo zachováno jen pro náboženské vzdělávání, především mnichy.

Čeští "bojovníci za svobodu Tibetu" by chtěli vidět toto území Číny dál pouze v romantických rozvalinách, s negramotnými obyvateli, co by jedli v rozpadajících se chýších jen "campu". Co je to “campa”? Jde o mouku z praženého vysokohorského ječmene, smíchaná s vodou a čajem s máslem, samozřejmě ječím máslem. Jačám znamená z jaků... Tibeťané suší ječí a skopové maso. Pijí pivo “čang” ze Lhasy…

Na lidové slavnosti se chodí v dlouhém zaprášeném plášti s malou dýkou houpající se u opasku, nebo když se jde do kláštera obětovat Buddhovi mléko a ječmen. Čupa je z ovčí kůže dlouhý, po kolena sahající kabát se širokými rukávy, delšími než ruka. Kolem pasu je stažena kusem látky, omotaným několikrát. Kabát je tak velký, takže jeho horní část slouží i jako baťoh.Výsledek obrázku pro železnice peking lhasa

K oživení Tibetu a jeho civilizačnímu procesu přispěla i nejunikátnější železniční stavba na světě. Železnice na náhorní plošině, která je nejdelší a má největší nadmořskou výšku na světě, začíná v městě Xi Ning v čínské provincii Qing Hai a končí ve Lhase.

Je celkem 1956 kilometrů dlouhá, její průměrná nadmořská výška po celé trati je přes 4000 metrů, nejvyšší úsek je 5072 m nad mořem a nazývá se „železnice nejbližší nebi”. Prochází 550 kilometry tundry a třemi tunely. Ten v horách Feng Huo Shan (Hory větru a ohně) leží na místě, kde je nadmořská výška 4905 m.

Měří 1338 metrů a nachází se v oblasti věčně zmrzlé tundry na náhorní plošině jako nejvýše existující tunel na světě. Tunel v pohoří Kun Lun se prochází provincií Qing-hai. Jeho nadmořská výška činí přes 4600 m a délka 1686 m. V této zóně se často objevují stěhující se tibetské antilopy, tibetští divocí osli a další vzácná zvířata náhorní plošiny, proto prostory mezi mostními pilíři mohou fungovat jako přechody pro stěhující se zvířata.

Nejdelší zeď na světě...Snímek Břetislav Olšer

Čína je prostě zemí, která má v podstatě všeho nejvíc. Hlavně unikátních staveb. Patří mezi ně i Vodní elektrárna Tři soutěsky, největší (nejen vodní) elektrárna světa. Stavba začala v prosinci 1994. O tři roky později byly uzavřeny obchodní kontrakty na výstavbu přehrady a v listopadu 1997 začalo přehrazování toku řeky.

V červnu 2003 se začala napouštět přehrada a první generátory začaly vyrábět elektřinu. V Číně se nachází skoro polovina ze 45.000 velkých světových přehrad. Přehrada Tři soutěsky stála 21,7 miliardy dolarů (kolem 480 miliard Kč). Její celková výrobní produkce bude 85 miliard kWh elektřiny ročně, což je padesátkrát více než výkon Orlíku a šestkrát více než výkon Temelínu. Výsledek obrázku pro tři soutěsky přehrada

Nová vodní elektrárna by měla ulevit životnímu prostředí, zajistit práci pro tisíce lidí v poměrně chudé oblasti, usnadnit zavlažování a skoncovat s katastrofálními záplavami. Kritici ale připomínají, že za oběť čisté energii z obnovitelného zdroje padla celá města a početné archeologické památky. ČLR je však nejlidnatější zemí světa a počet velkoměst má bezkonkurenční.

Čína vládne světu. Má stovky unikátních staveb, vzpomenu jen ty nej nej... Střední třída Číňanů výrazně zbohatla už po Olympijských hrách, jejichž zásluhou vzniklo největší letiště na světě i stadiony. Po téměř sto letech vyroste mezi Atlantikem a Pacifikem nová spojnice. Panamskému průplavu bude již za několik let konkurovat nový lodní koridor, který povede přes území Nikaraguy. Související obrázek

Průplav mezi Tichým a Atlantickým oceánem, jehož výstavba vyjde na 40 miliard dolarů (v přepočtu asi 785 miliard korun), postaví čínská firma, sídlící v Hongkongu. Nikaraguyská vláda čínské společnosti udělí koncesi na stoletý pronájem kanálu. Podle návrhu předloženého nikaraguyským zákonodárcům má být nový průplav 22 metrů hluboký a 286 kilometrů dlouhý. Co do velikosti tak tato megalomanská stavba předčí jak Panamský, tak Suezský průplav. http://www.guardian.co.uk/world/2013/jun/06/nicaragua-china-panama-canal

Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, každé z nich skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šen-čen, Hongkong a Tianjin mají každé počet obyvatel téměř jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha. K tomu nejvíce všeho možného na světě, včetně 221 milion internetových připojení. Oficiální statistické údaje mezi tím vyčíslily hodnotu čínského hrubého domácího produktu na 5,88 bilionu dolarů.

V Číně dnes žije asi sto třicet miliardářů a přes 900 tisíc milionářů. Číňané se realizují i ve skupování budov na newyorské Wall Street. Spojené státy přitom dlouhodobě z Číny dovážejí víc zboží, než ho do Číny vyvážejí. V roce 2003 měla zdravotní pojištění zhruba třetina obyvatel (venkov 21%, město 55%), v roce 2011 to bylo již 95.7 procent (venkov 97.4%, město 90.9%). To znamená, že nyní je více než 1.28 mld. Číňanů z celkového počtu 1,4 miliardy kryto zdravotním pojištěním.

Oblast Sung-ťiang blízko čínské Šanghaje si na nedostatečný zájem turistů rozhodně stěžovat nemůže. Nádherná přírodní scenérie zatopeného lomu jich láká každoročně tisíce. A právě v tomto prostředí začal vznikat luxusní hotelový komplex, který se svému okolí snaží co nejvíce přizpůsobit.

Čtyřsetlůžkový hotel vypadá jako přilepený ke stometrové skalní stěně a bude vybaven restauracemi, kavárnami, konferenčními prostorami pro tisíc lidí nebo například středisky pro vodní a extrémní sporty. Pod vodou se bude nacházet i část vlastního luxusního pětihvězdičkového hotelu. Do přirozeně osvětleného vnitřního atria je zakomponovaná stávající skalní stěna se svými vodopády a bujnou vegetací.

Hotel má přirozeně kopírovat skalní stěnu zatopeného lomu.

Číňané budou mít též mrakodrap, vysoký 838 metrů. Dělníci ho složí z prefabrikovaných dílů jako stavebnici. Budova má název Sky City, tedy Nebeské město. To vše za zhruba sedminásobně nižších nákladů na čtvereční metr než v případě stavby mrakodrapu Burdž Chalífa ve Spojených arabských emirátech. Tomu také Sky City vyrve titul nejvyšší stavby na zeměkouli, když s 838 metry bude o deset metrů blíže nebesům.

Mrakodrap Sky City se stane nejvyšší stavbou.

Čína také slavnostně otevřela nejdelší most nad mořem na světě. Kolos dlouhý 36 kilometrů nad zálivem Chang-čou spojuje přístavy Šanghaj a Ning-po. Jeho stavba trvala čtyři a půl roku a stála v přepočtu přes 27 miliard. Šestiproudá dálnice, která po mostě vede, zkrátí vzdálenost mezi oběma strategickými přístavy v ekonomicky sílící deltě řeky Jang-c'-ťiang o 120 kilometrů.

V budoucnu by ji tak mělo být možné urazit za 2,5 hodiny namísto současných čtyř. Je konstruován na rychlost 100 kilometrů za hodinu a jeho životnost má být přes sto let; most je jen o 2,4 kilometru kratší než vůbec nejdelší most na světě. Vůbec poprvé se na financování takto obřího veřejného projektu v Číně podílel také soukromý sektor, a to z 30 procent.

Soubor: CRH2C a CRH3C 200808.jpg

V čínském městě Čcheng-tu vyrůstá největší samostatně stojící budova na světě. Prvenství získala díky své podlahové ploše o velikosti 1,7 milionu metrů čtverečních. Globální centrum nového století (New Century Global Centre) je tak velké, že by se do něj vešla slavná Opera v Sydney dvacetkrát a Pentagon třikrát.

Gigantický komplex New Century Global Centre má podle architektů připomínat mořské vlny. Budova globálního centra je vysoká sto metrů, dlouhá 500 metrů a široká 400 metrů. Město Čcheng-tu zpravidla halí neprostupná vrstva smogu, návštěvníci se toho ale nemusejí obávat.

Vypůjčili si japonskou techniku a budou tak mít umělé slunce, které bude svítit 24 hodin denně a bude poskytovat příjemnou teplotu. Přestože čtrnáctimilionové město Čcheng-tu leží tak daleko od pobřeží, je dominantním tématem stavby, navržené čínskými architekty, moře...

Gigantický komplex New Century Global Centre má podle architektů připomínat mořské vlny...

Kam se na Čínu hrabou a američtí nadutci, co se neštítí žádného podrazu, nestačí jim, vylhané války v Koreji, Vietnamu či Iráku s miliony zavražděných civilistů, humanitární bombardování Srbska a Černé Hory, až po vymyšlené důvody pro všemožné ekonomické sankce proti Rusku a Číně, včetně telefonů Huawei a ZTE... To vše i proto, že od roku 2014 je Země středu na prvním místě ve světě v ekonomické růstu, čímž USA odsunula na druhé místo... http://byznys.ihned.cz/c1-63221970-usa-cina-nejvetsi-ekonomika-sveta-po-150-l etech

Inu, jak je výše vidno zříti, zatímco USA cpou horem dolem biliony do ničení světa - nejvíce zbraní na světě za uplynulý rok prodaly americké zbrojařské firmy Boeing za 28 050 milionů USD, Northrop Grumman za 27 590 milionů USD a Lockheed Martin za 26 460 milionů USD, Čína investuje mnohem větší sumy do mírumilovných staveb. Kdo je tedy ten dobrý, a kdo ten neurvale podlý…? Kolik podobných stavitelských rarit jako čínští stavitelé vybudovaly USA a kolik jich svými bombami zničily…? 200 let terorismu USA: Přehledný seznam všech amerických válečných zločinů, teroru a válek

PS: Co si v USA ještě nevymyslí, kromě toho, že Čína může za horečku omladnic v Zimbabwe, epidemii kobylek v Peru a zemětřesení v Japonsku, mohou též solární panely čínské firmy Huawei ohrozit stabilitu elektrické sítě v USA či dokonce přerušit dodávky elektřiny. Podle listu Financial Times před tím varovali američtí kongresmani z řad demokratů i republikánů. Huawei čelí také obviněním ze špionáže nebo krádeže obchodního tajemství. Kongresmani tvrdí, že solární panely od Huawei mohou být hacknuté, což umožní třetí straně zpomalit či dokonce přerušit dodávky elektřiny v USA. Varování přichází šest týdnů poté, co kanadské úřady zadržely finanční ředitelku a dceru zakladatele Huawei Meng Wan-čou. Ta čelí vydání do USA kvůli údajnému prodeji amerických technologií do Íránu navzdory sankcím.

Zatčení vyostřilo vztahy mezi Pekingem a Washingtonem, které již předtím byly napjaté kvůli obchodní válce. Podle deníku Wall Street Journal USA také vyšetřují Huawei kvůli podezření na možnou krádež obchodního tajemství...Společnost Huawei přesto dál čelí v některých západních zemích restrikcím kvůli obavám, že by telekomunikační zařízení od této firmy mohlo být využito ke špionáži. Huawei ale takové obavy označuje za nepodložené. Poklesu zájmu ze strany zákazníků se přitom neobává, jak uvedl podle listu China Daily zakladatel podniku Žen Čeng-fej, který naopak očekává růst tržeb. „Za pět let budou roční tržby pravděpodobně činit více než dvojnásobek nynější úrovně,“ uvedl zakladatel společnosti Huawei ve čtvrtečním rozhovoru s čínskými médii. Upozornil, že firma své nynější potíže předvídala již před deseti lety. „Nejsme zcela nepřipraveni řešit tuto situaci. Tyto obtíže nás ovlivní, ale ne ve velkém rozsahu. Nenastanou žádné velké problémy,“ dodal.

Kam kráčíš Západe: https://www.youtube.com/watch?v=AHb7T554178&feature=youtu.be

https://aeronet.cz/news/vime-prvni-americane-si-potichu-privlastnili-5g-satelitni-frekvence-pro-celosvetovou-internetovou-sit-starlink-huawei-s-tim-nesouhlasil-ostre-protestoval-a-zbytek-uz-znate/

http://www.sunnysideofthedoc.com/en/ged/china-the-new-empire-from-humiliation-to-domination