• Sobota, 29. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Horymír

Slovensko stojí před volbou mezi kiskou a turbokiskou
Počet návštěv: 1829

Slovensko stojí před volbou mezi kiskou a turbokiskou

Ivan David Článek od Ivan David

Na Slovensku vyhrál Soros, Merkel, Macron a ti další a podobní globalizátoři a hubitelé národních států. Co k tomu ještě dodat.

Mají peníze, a za ty si najmou experty na výběr kádrů a jejich propagaci. Za První republiky se říkalo "za peníze v Praze dům". Platí to stále. V tomto případě za peníze v Blavě hrad. Co tak dobrého pro slovenské voliče slíbila Čaputová? Co si od ní slibují? Co dobrého přinesl Slovákům Kiska? Přiznejme, že jejich najatí spindoktoři to umějí. Vyberou obličej a dodají k němu hezký příběh, držitelé fondů dodají prostor v médiích. To stačí. Z důsledků se nikdo nepoučí. Macron je jistě dnes nepopulární, ale skrze něj mají ohromnou moc ti, kteří ho dosadili. To díky té ohromné síle, kterou představuje lidská blbost. Na Slovensku to bude totéž, jen úměrně velikosti Slovenska.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

18.03.2019 07:37

Říká se "Kdo chce kam, pomozme mu tam". ....Nad Tatrou se bude blýskat podle cizích not. Tak dlouho prosazovali Slováci svou národní svébytnost, až zvolili vítače a uctívače bruselské jednoty s Merkel a Macronem v čele. Totéž se může přihodit i nám....Přitom ale vůbec do té "sjednocené Evropy" nepatříme. Ta přece nemá zájem, aby lidé druhé kategorie dosáhli na životní úroveň evropské zakládající "dvanáctky". EU nás drží pěkně od těla. Pracujeme za třetinu obvyklých platů. Dnes je to jasný úmysl. Jsme využíváni tím, že sloužíme jako zdroj levné pracovní sily a zároveň jako území, na němž zahraniční korporace prakticky nezdaňují miliardový zisk, tudíž jejich činnost pro nás nemá efekt. Naopak, jsou pro nás ztrátové. Dovážené potravinové výrobky mají jiné složení než v zemích původu. Máme celou řadu nařízených povinností, ale o vyrovnání životní úrovně nemůže být řeč. Mycí a hygienické prostředky mají také jiné složení. Ceny bydlení se skokově zvyšují,, takže reálný plat (pořizovací hodnota) se snižuje. (Úmysl či kouzlo nechtěného)? Po třiceti letech od "sametu" si odpověď dá každý. .....Každý čtvrtý člověk si k platu přivydělává, protože by bez přívýdělku nezvládl životní náklady. (I já patřím ke statisícům důchodců, kteří dodnes pracují i zdaňují). Máme zde 3.330.000 pracujících, z jejichž práce, daní žije zbytek počtu obyvatel republiky. To znamená 3.500.000 důchodců (i invalidních) a celá nevýrobní sféra závislá svými platy na státním rozpočtu. Zvyšování platů v této sféře znamená zdražování všech komodit, protože suma konečného zdaněníˇobčanů vydělávajících peníze do státního rozpočtu neumožňuje zvýšit platby do nevýrobních společenských vrstev žijících ze státního rozpočtu. V takovém případě nejde o postupnou inflaci, ale okamžitou reakci, znamenající zdražení, tak říkajíc, do druhého dne. Tím se rozpočet zase vyrovná. Jiný kalkul nemůže fungovat. Když k výdajové stránce připočítáme nemocnost a výdaje za léčbu, propadáme se i v období konjunktury do zvětšujícího se státního dluhu. Přerozdělování nemůže probíhat jinak. Rozpočet "Má dáti - dal" se z ničeho jiného neodvíjí, než ze zásady - co je do státního rozpočtu vloženo, z něj může být čerpáno. Žádné imaginace, kouzla, čarování nepomohou. A tak můžeme jen zírat na bankéře cizích finančních ústavů, jak si od nás vyváží tučný zisk, kterým pak subvencují a sanují ztráty v mateřské zemi. Zíráme na mobilní operátory a mizení závratných částek. Ani ten Facebook i Google u nás nedaní. Miliardy, co u nás vydělají, mizí do zahraničí, do daňových rájů. A tak mi tedy laskavě vysvětlete, jak můžeme být za takovýchto podmínek rovnoprávným členem EU...? To přece Brusel i EU nedopustí! Vytvořily z nás účelově vazala, z něhož tahají stovky miliard ročně. Abychom byli rovnoprávnými členy tohoto uskupení, museli bychom mít stejná privilegia. a to se jaksi nevede. Účelově se to nevede. Máme zde sice třetinové platy, ale reálně zde máme značně vyšší pořizovací ceny - výdaje bytů, vody, určitých potravin, než to bájné Německo. Náš průměrný plat verzus reálná úroveň cen a pořizovacích nákladů jsou tak snízeny zhruba na 1/5 nákladů na živobytí v Německu. V této situaci nás drží ta naše sjednocená EU: Ta přece dělá co může, aby nás držela jako tu nejlevnější pracovní sílu přímo u vstupních vrat do vyspělého Německa. Byli by hloupí, kdyby nás na této životní úrovni nedrželi i nadále. Také jsme se stali, na základě finanční politiky prováděné EU v roce 2017, rozvojovou zemí. Tuto diagnózu nám stělil finanční institut GPMorgan. ...Proboha, kde máme tu vysněnou EU, která nás vtáhne do svého blahobytu?! Za co máme být EU vděčni?! Snad za to, že jsme se stali rozvojovou zemí?! ......Mějte se hezky. ...PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

17.03.2019 20:11

Nemáme se mezi ně míchat.Ať si Slováci dělají doma co chtějí,jen je nepouštějte sem.Vašáryová by měla dostat zákaz vstupu na území našeho státu.Stejně bychom se neměli zabývat Slovenskem.Chtěli samostatný stát a tak ho mají.Tak ať dřepí a pracují doma a necpou se sem.Podle propagandy jsou na tom líp,než obyvatelé ČR,díky přijetí eura.Tak se mají starat o rodné ekonomicky skvělé Slovensko.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy