• Neděle, 25. srpen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radim

USA se mohly dohodnout s Ruskem a Čínou. Teď už ne, skončí zle. Expert o budoucnosti světa
Počet návštěv: 874

USA se mohly dohodnout s Ruskem a Čínou. Teď už ne, skončí zle. Expert o budoucnosti světa

Stanislav Novotný Článek od Stanislav Novotný

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval Jana Campbella. Navzdory svému skotskému příjmení – jak sám uvedl, získal jej díky „části rodinného stromu“ – mluví tento německý občan české národnosti, analytik, teritoriální odborník na státy střední Asie a státy bývalého SSSR a bývalý šéf pomocného programu EU na podporu technického rozvoje států bývalého SSSR a Mongolska Tacis či poradce premiérů Kyrgyzstánu, jenž působil i v Itálii, Velké Británii, Kazachstánu, Švýcarsku, Rusku, Německu, Malajsii či Číně, perfektně česky.

Život pana Campbella byl tak dobrodružný a pestrý, že mu připadal jako „surfing na velkých mořských vlnách“. „Když člověk umí balancovat, vyrovnat své síly, může dojet daleko i bez motoru a stává se zajímavým objektem pro mnohé pozorovatele na pobřeží,“ poznamenal i ke svým nevšedním profesím muž, který vystudoval architekturu, stavební inženýrství, filozofii, kybernetiku a věnoval se i islámskému bankovnictví a pojištění.

„Všem vždycky říkám, čtěte Jana Campbella, protože vždycky naleznete, i když nebudete souhlasit, zajímavé spojení, novou informaci, nový zdroj, inspiruje vás k jinému pohledu na problémy tohoto světa…“ řekl posluchačům moderátor Stanislav Novotný v úvodu pořadu.

A skutečně, jeho analýza dnešní geopolitické situace je pozoruhodná. Zároveň také odpovídá na otázku, jak zmínil i Stanislav Novotný, proč Jana Campbella ignorují média hlavního proudu. Kdyby tento expert s rozhledem promluvil třeba v České televizi, musel by se dát takový Tomáš Halík na modlení... A pan Pehe by s brekem utekl.
 
„Můj vztah k médiím je velice pragmatický. Moje příspěvky jsou i podle hodnocení čtenářů a odezvy založeny na faktech, pojednání je konceptuální, tedy v souvislostech, a tudíž to není pro běžného čtenáře úplně snadné, klade to nároky na koncentraci a vidění věcí v souvislostech. Nejde mi ani tak o kvantitu, jako o kvalitu příspěvků a obsahu, který má čtenáře obohatit. A těch čtenářů je více, než jsem kdy myslel. Spousta z nich je se mnou v kontaktu,“ okomentoval to diplomaticky pan Campbell.
 
Pak už oba pánové přešli k napjaté geopolitické situaci v Evropě i ve světě. „Co se teď děje a jaké to bude mít pro nás důsledky?“ zeptal se Stanislav Novotný. Jeho host se okamžitě rozpovídal a hned zkraje přišla řeč na ústředního hráče geopolitických hrátek „Američané se považují za vyvolené a dávají to každému znát. Protože je však jejich vyvolenost omezená, neuškodí se zeptat: Mohou USA zůstat globální velmocí do konce transformačního procesu od monopolarity k multipolaritě? Odpověď zní: Ano, mohou. To dokazuje historie 20. století. Druhá otázka: Budou a mohou USA být schopny si uchovat roli hegemona a současně roli globální velmoci? Tady již odpověď není jednoznačná. Teoreticky mohou, ve skutečnosti, v pravděpodobnosti hraničící s jistotou, však ne, především v současných realitách světa. Podíváme-li se na USA, je možno říci, že před několika roky měly USA možnost kvalitního kompromisu. Ten by představovala role globální velmoci a odchod z jednopolarity. Kvalitu tohoto kompromisu by demonstrovalo rozdělení planety na různé sféry vlivu se svými potenciálními partnery.“
 
Tuto možnost však podle Jana Campbella USA ignorovaly a rozhodly se vyvíjet tlak na celý svět. A to jak na své konkurenty, tak na své „asymetrické spojence, jako jsou státy Evropská unie a státy NATO včetně toho našeho“. Asymetričtí spojenci znamená spíš sluhové a vazalové, tedy „partneři“ v nerovnovážném postavení. „Tlak je prováděn s cílem udržet za každou cenu jednopolární svět. Proto nikdo nezohledňoval a nezohledňuje metody vyvíjení tlaku a potírání nepřátel. Proto se setkáváme s nehumánními procesy a následky,“ řekl Jan Campbell, podle nějž se USA dostaly v roce 2016 do slepé uličky – boj sice neztratil na síle, ale očekávané výsledky se nedostavují. Jaká je důvod toho, že se přestává dařit jako dřív?
 
„Způsobilo to znovuobrození Ruska, zvýšení vlivu a váhy Číny a vznik vnitřního boje elit. Tímto způsobem se USA dostaly do situace, která je nutí se buď přizpůsobit novým realitám, nebo se ještě tvrdšími metodami pokusit zachránit jednopolaritu. Pokud by se USA rozhodly přizpůsobit, mohly by zůstat globální velmocí a působit v rámci svých hranic a národních zájmů. Protože se ale rozhodly jinak, vystavily se nebezpečí, které představuje hospodářský úpadek, riziko dedolarizace a rostoucí vojenské výdaje a vznik nových konfliktů.“
 
Tím, kdo za tímto nešťastným rozhodnutím stojí, není podle pana Campbella nikdo jiný než mýty opředený deep state – globální stínová vláda, která celé tohle divadlo z pozadí řídí, a, jeho slovy, „ovládá svět a globalizační procesy od 70. let minulého století“.
 
Součástí řízení nadnárodní stínové vlády jsou kromě vyvolávání převratů a revolucí po celém světě i jiné taktiky, například „taktické a operativní prostředky, ke kterým se řadí nevýhodné obchodní dohody, nepokoje včetně terorismu v místech s nerostnými surovinami, korupce zabalená v umělé sleposti orgánů a udržovaná vědomě pomocí Mezinárodního měnového fond a podobných institucí“. „Elity včetně vnitroamerických doposud mohly být spokojeny, ale žádný strom neroste do nebe. Konec této spokojenosti přineslo angažmá Ruské federace v Sýrii. Války nebývají jen horké, ale i studené, obě jsou velmi nepříjemné,“ dodává Jan Campbell v rozhovoru.
 
V další části se Stanislav Novotný a Jan Campbell dotkli boje mezi jednotlivými skupinami elit, nadnárodními a národními. „Transnacionální elity nemají zájem o budoucnost jakéhokoli státu, a to platí i pro USA,“ myslí si pan Campbell a jejich řádění popisuje slovy „homeopatická menšina bohatla, ostatní chudli“. A nastínil rozdíl mezi vnímáním jednotlivých skupin. „Čínu nadnárodní elity chápaly celou dobu jako korporaci světa. Národní elity ji hodnotí jako konkurenci, a to i v kontextu budoucnosti USA.“
 
Host se ještě pozastavil u rozhodnutí Spojených států o snahu udržet svoji vedoucí úlohu za každou cenu. Čína a Rusko se podle něj budou Američany snažit dotlačit k nějaké „trojdohodě“. „Než dojde k dohodě, nacionální elity USA se budou snažit držet Rusko v neutrální pozici. Transnacionální elity a jejich slouhové včetně českých a evropských to ale budou sabotovat, včetně dohod mezi USA a Čínou. Že si tím kopou sami pro sebe hrob, je jiná věc.“
 
Stanislav Novotný poznamenal, že „oni v té své vyprázdněnosti jedou ve stále stejné politice, podle stejných předpisů a nejsou schopni se chovat ani trošku kreativně“. „Karty jsou rozdány a čas nejede zastavit. Čína a Rusko teď pokračují v realizaci svých rozhodnutí bez USA, ale s ohledem na ně,“ odpověděl Jan Campbell, jenž v závěrečné části vyprášil kožich i Evropské unii.
 
„Vést válku proti nacionalismu, kterou zmiňuje Macron, je mnohem pohodlnější pro současné pokrytecké vůdce než vést válku proti chudobě a sociální nespravedlnosti, která je v podstatě příčinou nepokojů žlutých vest a podobně. Recept je přitom jednoduchý: boj s chudobou a sociální nespravedlností, kterou trpí většina lidí. Je třeba mít fungující hospodářství, takové EU ani my nemáme. Proto se koncentrují na hrozby, strašení a pokrytecké tvrzení, že válku nechtějí. Přitom kdyby si ji EU a NATO mohly dovolit, dávno už by ji vedli.“
 
Úměrně s naštvaností lidí, patrné je to třeba ve Francii, se zvětšuje nebezpečí války občanské. „Proto jsem přesvědčen, že ideály moderního světa se nedožijí dospělosti. Když se na to podívám, co řekl třeba Juncker, který označil zacházení Brity v budoucnosti jako s dezertéry… To je varování všem.“
 
Jan Campbell také zmínil, že nikdy nebyly vyřešeny příčiny finanční a ekonomické krize, a to je též obrovský problém: „Evropské unii věří jenom ti, kteří ji neznají. EU se stává nehumánní, protože se vytrácí měkká síla jako dříve, a nabírá na intenzitě tvrdá síla. Snaží se aplikovat věci, i když nemá mandát ani demokratickou způsobilost. Je vedena sebeklamem, že za úspěch může ona a za neúspěch národní vlády.“
 
Pořad Na prahu změn, který si můžete poslechnout zde, každý týden poslouchá a shrnuje Milan Vidlák, šéfredaktor, vydavatel a jediný autor časopisu Šifra. Nezávislý měsíčník vychází v tištěné i digitální podobě, www.casopis-sifra.cz
 
Psali jsme:
 
 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

28.03.2019 20:31

Vládci jsou zahledění jen do sebe a ostatní pro ně existují jen jako ekonomická základna.A když si to občané nechají líbit,nedá se s tím nic dělat.


 
Jak to bylo s Čáslavskou nejen v roce 1968, ale i s jejími protisovětskými gesty, jak je v minulých dnech okázale prezentovala ČT, když pouze ukázala předávání medailí jí a sovětské gymnastce; Čáslavská odvrací svoji tvář od vlajky SSSR

Jak to bylo s Čáslavskou nejen v roce 1968, ale i s jejími protisovětskými gesty, jak je v minulých dnech okázale prezentovala ČT, když ukázala pouze předávání medailí jí a sovětské gymnastce; Čáslavská odvrací svoji tvář od vlajky SSSR

V České televizi před několika dny závěru srpna 2019 odezněla jen laciná propaganda roku 1968, když při předávání medailí jí a sovětské gymnastce Čáslavská okázale odvrací na protest svoji tvář od vlajky SSSR. Ani slovo o tom, jak přišel říjen 1968 a sedminásobná olympijská vítězka - gymnastka Věra Čáslavská a stříbrný olympijský medailista - běžec Josef Odložil si před více než půl stoletím řekli 26. října 1968 své “ano“ během letních olympijských hrách v Mexico City.

Radovan Krejčíř a jeho rodina si mohou být jisti, že v naší péči je v bezpečí, prohlásil mluvčí jihoafrické vězeňské správy Singabakho Nxumalo. A než se jeho manželka vzpamatovala, „náhodou“ vyhořel jejich dům v Černošicích

Radovan Krejčíř a jeho rodina si mohou být jisti, že v naší péči je v bezpečí, prohlásil mluvčí jihoafrické vězeňské správy Singabakho Nxumalo. A než se jeho manželka vzpamatovala, „náhodou“ vyhořel jejich dům v Černošicích

Život Radovana Krejčíře v johannesburgské věznici Leeuwkop s maximální mírou ostrahy, kde si Čech odpykává pětatřicetiletý trest, není ohrožen, ujistila právě jihoafrická vězeňská správa podle místních médií. Reagovala tak na tvrzení Krejčířových příbuzných, kteří si v tisku stěžovali, že Čech bude brzy zavražděn, pokud nebude z Leeuwkopu přeložen do jiného zařízení.

Poznal jsem operního pěvce Plácida Dominga osobně v Římě, pomluvy pro údajné anonymní obvinění ze sexuálních obtěžování pěveckých hvězdiček v 80. letech jsou výmysly; Havel tak činil se svými milenkami legálně

Poznal jsem operního pěvce Plácida Dominga osobně v Římě, pomluvy pro údajné anonymní obvinění ze sexuálních obtěžování pěveckých hvězdiček v 80. letech jsou výmysly; Havel tak činil se svými milenkami legálně

Legendární operní zpěvák a dirigent Plácido Domingo čelí obvinění, že řadu žen nutil k sexuálním stykům. Údajně jim nabízel práci a trestal je, když jeho návrhy odmítly. Informovala o tom v úterý agentura AP. Osmasedmdesátiletý Domingo tato obvinění označil za „hluboce znepokojivá a tak, jak byla představena, za nepřesná“. Dodal, že se domníval, že veškeré jeho chování a vztahy byly přijímány kladně a se souhlasem.

Nový ministr kultury Zaorálek blábolil ještě jako volební lídr ČSSD a šéf české diplomacie v červnu 2017:

Nový ministr kultury Zaorálek blábolil ještě jako volební lídr ČSSD a šéf české diplomacie v červnu 2017: "Mám vysoké ambice - vyhrát volby. Nikoho nenechám si do toho mluvit; přejímám celou zodpovědnost na sebe

To bylo směšných vyhrůžek a svalnatých řečí: „My Šmardu nedáme, raději vládnutí s ANO zbouráme!“ Pak ale musel Hamáček stáhnout před prezidentem Zemanem ocas mezi nohy; plné koryto je plné koryto, od kterého se socani neodtrhnou, ani omylem. A tak prozatimní šéf ČSSD raději zatáhl za záchrannou brzdu a připlazil se po čtyřech, aby navrhl na post ministra kultury Lubomíra Zaorálka.

Poslední domácí zprávy

Jak poznat totalitu?

Jak poznat totalitu?

Ve zkratce: naše pravda je jedině správná, nesouhlasící je třeba zastrašit, umlčet, zostudit, když to nepůjde „podobrém“, potrestat, vyhodit...