• Sobota, 19. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Když jsem s Prof. Rajko Dolečkem vzpomínal na jeho přítele Radovana Karadžiče, napřed v Haagu odsouzeného na 40 let vězení, nyní byl trest haagskou justiční mafií prodloužen na doživotí
Počet návštěv: 1599

Když jsem s Prof. Rajko Dolečkem vzpomínal na jeho přítele Radovana Karadžiče, napřed v Haagu odsouzeného na 40 let vězení, nyní byl trest haagskou justiční mafií prodloužen na doživotí

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Je asi dobře, že se Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc, nedožil zklamání z faktu, že v Haagu v procesu s jeho přítelem a předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžičen ho poslal koncem března 2019 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) na doživotí do vězení za údajné válečné zločiny, včetně vymyšlené genocidy ve Srebrenici.

ICTY vynesl prvoinstanční rozsudek již 24. března 2016 a bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské (RS) jím uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Týkají se genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení válečného práva a zvyklostí vedení války spáchaných srbskými silami během ozbrojeného konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.

Karadžič se proti 40 letům vězení odvolal; odvolací řízení se konalo u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN převzal agendu neschopné ICTY. Přesto rozsudek zněl nemilosrdně: Doživotí...

Foto: Radovan Karadžič v Haagu... Foto: Pool

Dva příběhy hrdinů mého vzpomínání:

Rajko Doleček: Pocházel z česko-srbské rodiny. Jeho český otec zastupoval československý koncern ČKD v Bělehradu do roku 1949, matka byla Srbka. Jako mladý odbojář se Rajko zapojil do boje proti fašistům v Jugoslávii. Když však v armádě zjistili, že slušně ovládá pět jazyků, zařadili ho jako tajemníka vojenského představitele Rudé armády. Pracoval jako jeho tajemník, sháněl i letecké motory na letištích pro jihoslovanskou armádu. Později, když jeho ruský velitel zahynul při náletu, začal působit jako tlumočník a překladatel pro angličtinu, ruštinu a srbštinu mise UNRRA pro válkou postiženou Jugoslávii (organizace pro pomoc a obnovu při OSN, podporovaná zejména USA).

Rajko začal se studiem medicíny nejprve v Bělehradu, ale když se jeho rodiče vrátili v roce 1949 do Prahy, promoval zde na Univerzitě Karlově. Největšího ohlasu však dosáhl jako endokrinolog, zabývající se také problematikou popálenin. Doma a v zahraničí publikoval na 215 odborných prací, přednášel na mnoha univerzitách a konferencích po celém světě. Jeho poslední kniha napsaná se spoluautory – Endokrinologie traumatu – vyšla v roce 2016. Je v ní rekapitulace jeho výzkumné práce za 60 let, včetně nových poznatků.

Pořád mi zní doplňující slova Prof. Dolečka: „Můj tatínek byl Čech a působil od roku 1926 v Srbsku jako obchodní zástupce velkých českých firem – ČKD a Pragoexport – maminka pocházela z Bosny a Hercegoviny, ale hlásila se k srbské národnosti,“ řekl s laskavostí, jak by se mělo mluvit o svých rodičích…

„Když jsem se za války připravoval na sabotáže proti Němcům a později narukoval do armády, tak se mne ptali, co vlastně umím. Když zjistili, že slušně ovládám pět jazyků, tak mě neposlali na frontu, ale zařadili mne k diplomatickým službám jako vojenského přidělence. Po osvobození Bělehradu jsem pak začal pracovat coby tajemník u jednoho vyššího ruského velitele,“ odmlčel se a hned pokračoval, jako by nechtěl ztratit nit svého vyprávění.

„Zabýval jsem se nejrůznějšími záležitostmi, například jsem sháněl letecké motory pro srbské letectvo. Později, když můj ruský nadřízený zahynul při náletu, mě přidělili k UNRA, což byla organizace OSN pro pomoc a podporu zemí postižených válkou. Po válce v roce 1946 se Stalin rozhádal s Titem a já jsem přijel s rodiči do Prahy, kde jsem pak začal na Univerzitě Karlově studovat medicínu,“ vyprávěl lékařský specialista, který i přes svou devadesátku stále ordinoval dvakrát týdně ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.

(Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc, zemřel 21. prosince 2017 ve věku 92 let po krátké vážné nemoci ve Fakultní nemocnici v Ostravě – Porubě, kde pracoval přes 60 roků. Oznámil to Dolečkův syn Branko…)

Radovan Karadžič: Narodil se ve vesnici Petnica. Jeho otec Vuko byl obuvník a krejčí. Karadžićova rodina pochází původem z Kosova, poté žila mimo jiné v Lijevoj Rijeci.  Základní školu už ale Radovan dokončil v Nikšici. Když mu bylo 15 let, odešel do Sarajeva a začal studovat medicínu na střední škole. Později byl přijat i na lékařskou fakultu (se zaměřením na neuropsychiatrii v Sarajevu. Část studia absolvoval i v USA. Poté pracoval v sarajevské nemocnici jako odborník na deprese.

Radovan Karadžić patřil spolu se Slobodanem Miloševičem a bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem k hlavním stoupencům ideje vytvoření takzvaného Velkého Srbska na troskách rozpadlé Jugoslávie. Vystudovaný psychiatr se od roku 1996 skrýval a byl dopaden až v roce 2008 v Bělehradu.

Mnoho bosenských Srbů dodnes věří, že Karadžić je nevinný a souzení bývalých představitelů Republiky srbské je nespravedlivé. „Radovan Karadžić navždy zůstane hrdinou, který se nesmírně zasadil o vytvoření Republiky srbské a o obranu srbského lidu,“ myslí si Bozica Zivkovič Rajilič, prezidentka Bosenskosrbské asociace ženských obětí války. Stejně tak uvažoval i Rajko Doleček…

Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc, byl hlavně Srbem, který se přátelil také s Radovanem Karadžičem, o jehož nevině byl přesvědčen; byl váženým autorem internetových novin Rukojmi.cz. Před třemi roky jsme se naposled setkali v Lázních Čeladná v tamní posilovně, přestože už měl pár let do devadesátky… Dělal jsem s ním během desítek let naší známosti řadu rozhovorů; poznal mě a bylo o čem si povídat…

Nyní připomínka věhlasu Prof. Dolečka:

Prof. Doleček argumentoval hlavně v kauze Srebrenica; nebyly dle něho povoleny mezinárodní kontroly nálezů, nebyla povolena přítomnost srbským forenzním odborníkům u masových hrobů, nic nebylo řečeno o masakrech v srbských vesnicích kolem Srebrenici. http://www.rukojmi.cz/clanky/426-lez-i-pravda-za-pojmem-srebrenica

Byl zaskočen zatčením svého přítele Karadžiče, který žil s mohutným bílým vousem, brýlemi a vlasy v copánku mnoho let nepoznán jako lékař v oboru alternativních léčebných metod v Bělehradě. Bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče alias doktora Dragana Dabiče hledala od roku 1996 snad půlka světa. Ať už ho zradil kdokoli, od 30. července 2008 seděl v cele v Haagu.

Předtím psal do srbského časopisu Zdrav život a přednášel o spiritualitě. Jeho čtenáři a posluchači by se asi divili, že tento bělovousý muž je ve skutečnosti nejhledanější „válečný zločinec“ Evropy, Radovan Karadžič. Muž, který údajně nese odpovědnost za masakry v Bosně a po němž světová podvodná justice prahla třináct let. V roce 1999 pracoval jako psychoterapeut pod falešnou identitou s doklady znějícími na jméno Dragan Dakič a do politického dění se nezapojil.

Jak se zkompromitoval Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu: http://www.rukojmi.cz/clanky/5023-sebevrazda-bosenskeho-chorvata-a-valecneho-zlocince-praljaka-v-primem-prenosu-ze-zasedani-trestniho-tribunalu-pro-zlociny-v-byvale-jugoslavii-icty-pritom-ve-vezeni-hraval-s-nenavidenym-karadzicem-sachy-karty-a-ping-pong

Po zatčení Karadžiče v Bělehradu se objevují nové a nové detaily z jeho druhého života, z let utajení a přestrojení. Novou a změněnou identitou si byl Karadžič tak jist, že se nebál veřejně vystupovat a zužitkovat poznatky ze své psychiatrické praxe. Té se věnoval, než se stal politikem.

Před časem, když jsme se setkali  Prof. Rajko Dolečkem (89) v posilovně lázní Čeladná, vzpomínal na Dr. Radovana Karadžiće: "Osobně se známe, naposledy jsme se viděli v dubnu 2014, když jsem navštívil v Scheveningenu (Haag) ho i vězněného generála Mladiće. Dr. Karadžić měl radost, že jsem si zapamatoval, co mi řekl, když jsem ho 29. září 1996, jako prezidenta Republiky Srbské (BaH), navštívil s mojí paní Dobrou v Pale; byl jsem předseda Českého nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců,“ vyprávěl tento úžasný člověk s živýma očima a nenapodobitelnou gestikulací..

„Bylo to v době základního, dalo by se říci trestuhodného počínání Západu i jeho médií v souvislosti s děním v někdejší Jugoslávií, kdy platila jeho úplná jednostrannost a systém dvojího měřítka, svalování viny ze všeho pouze na srbskou stranu a při tom nikdo nebyl zcela bez viny v tamní občansko-etnicko-náboženské válce, v nemalé míře podporované Západem (např. Německem)….“ Odmlčel se a dojatě pokračoval:

"Tehdy mi Radovan v Pale řekl: „Je neuvěřitelné, jak nás západní media vylíčila v absolutně jednostranných, tendenčních zprávách - z neznalosti a za peníze. A po pravdě řečeno, to zabíjení začala muslimsko-chorvatská tlupa, která 1. března 1992 (tedy ještě před odtržením Muslimů-Bosňanů a bosenských Chorvatů z Jugoslávie, které se uskutečnilo až 6. dubna 1992) přepadla u starého pravoslavného kostela v Sarajevu srbskou svatbu, zabila starého svata (ženichova otce ?), těžce zranila kněze, střílela na svatební srbský prapor. V Sarajevu se začaly stavět barikády. Karadžić tehdy velmi pomohl uklidnit situaci..“

Kolik justičních mafiánských posuzovacích metrů měli v Haagu: http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/1817-soud-v-haagu-nepotrestal-mirumilovne-muslimy-za-vrazdy-znasilnovani-a-nelidske-zachazeni-s-civilisty-svoji-zemi-branici-srbove-dostali-mnohalete-tresty-a-dozivotiVýsledek obrázku pro foto rajko Doleček

Doleček s Mladičem... 

ICTY v rámci ukončení své činnosti předala všechny nedokončené případy, vyšetřování a vykonatelná rozhodnutí tzv. Národním tribunálům. To znamená, že případy všech obviněných, které nestačili odsoudit v Haagu, se převádějí na jakési struktury, které působí v Sarajevu, Prištině, Záhřebu a s určitými výhradami v Bělehradě. V rámci tohoto scénáře by se případ Karadžiće mohl dostat před sarajevský tribunál, kde, pokud by jej okamžitě nezabili, by ho rychle umučili k smrti, ale předtím by jej odsoudili k několikanásobnému doživotnímu odnětí svobody. Pravděpodobnost, že by mohl být převezen do Srbska kvůli přezkoumání odvolání, byla velmi malá.

Obecně vytvoření tzv. Národních tribunálů a přenos pravomocí ICTY na tyto instituce, je mimořádně škodlivá myšlenka. O žádné spravedlnosti zde nemůže být ani řeč, je to výhradně nástroj pomsty a vyřizování účtů. Tak tedy, kdokoliv, kdo byl ve spojení v 90. létech minulého století s výše uvedenými státními útvary a armádami, spadal do „kolektivní odpovědnosti“ a byl ohrožen. Přitom paradoxně na Albánce ICTY princip „kolektivní odpovědnosti“ nebyl neuplatňuován.

Z úhlu pohledu bývalého tribunálu a jeho prokurátorů a soudců byli Albánci jako národ údajně poškozenou stranou a losovská Osvobozenecké armády Kosova (UÇK) prý neměla jako organizace v úmyslu páchat genocidu Srbů a Romů v Kosovu. V této souvislosti dnes již bývalá žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová v knize “Lov: Já a váleční zločinci” zmínila i nynějšího prezidenta Kosova Hashima Thaciho, který vydělal na obchodu s lidskými orgány miliony dolarů…

Než byla odstavena do Argentiny, obvinila navíc představitele správy OSN v Kosovu, že vyšetření hrůzných zločinů páchaných UÇK zabránili. S gustem nepostižitelného mocipána prý umí soud v Haagu rafinovaně ničit dokumenty o páchaných zvěrstvech, odmítá po známosti prominentní korunní svědky a nenápadně až plíživě se infiltruje do současného politicky organizovaného zločinu. Právně tak měla tato justiční mafie onen systém zabezpečit rezoluce OSN; verdikt byl jasný -  uznání kolektivní odpovědnosti Srbů za genocidu, kterou naštěstí zablokovalo jediné soudné Rusko.

Mravní řád musí být východiskem, proto humanitárně bombardujte Srbsko: http://www.rukojmi.cz/clanky/zahranicni-politika/1358-havel-mravni-rad-musi-byt-vychodiskem-nalety-nato-na-srbsko-jsou-ale-vylucne-humanitarniVýsledek obrázku pro foto rajko Doleček

S Radovanem Karadžičem...

V dubnu minulého roku požadovala prokurátorka OSN, Katrina Gustafson, v reakci na Karadžičovo odvolání, aby mu byl zpřísněn trest na doživotí. Přitom žádný Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii už neexistuje, byl rozpuštěn. „Instance“, která 21. března 2019 vynesla rozsudek doživotního odnětí svobody a zamítla Karadžićovo odvolání, se nazývá Mezinárodní reziduální mechanismus pro trestní věci v Haagu“. Fantaskní struktura, jejíž legitimnost se strmě kloní k nule.

„Odvolací sněm souhlasil s tribunálem, že rozsudek čtyřiceti let odnětí svobody není adekvátní vzhledem k závažnosti trestných činů, spáchaných Karadžićem, jakož i rozsudek vynesený soudním sněmem. Rozsudek je uznán za neopodstatněný a nepravomocný. Soudní sněm učinil chybu, když vynesl rozsudek čtyřiceti let odnětí svobody“, - informoval jeden ze srbských televizních kanálů.

Informace unikly odněkud z nitra „reziduálního mechanismu“ v Haagu. Nový rozsudek zmíněného doživoí vynesl dánský soudce Vann Prüsse Johnsen, který dříve pracoval v kosovské Mitrovici jako soudce „vyslaný“ k Albáncům a do té doby působil ve Rwandském genocidním tribunálu. Je užitečné zapamatovat si toto jméno v souvislosti se starým aristokratickým holštýnským rodem a harvardským vzděláním.... https://www.zvedavec.org/komentare2019/04/7869-zac-se-byvaly-haagsky-tribunal-msti-karadziovi.htmVýsledek obrázku pro foto olšer rajko Doleček

Silná jsou Dolečkova slova o tom, jak se v Scheveningenu s Karadžićem loučili, kdy mu řekl: „Prosím tě, přečti si znova moji proklamaci Muslimům v Bosně v roce 1992, kdy jsem jim připomínal, že jsme přece bratři stejné krve, že se nesmíme nechat kvůli tomu, že jsme jiné víry, mezinárodním ZLEM vmanévrovat do války proti sobě…“

A Prof. Doleček, skvělý lékař a člověk, dodává: „Tu bratrskou proklamaci jsem si znova přečetl, vždyť jsem o ni i psal v jedné ze svých knih, kde jsem ji doslova citoval. Je skutečně krásná...“ Občas jsme si s Rajko Dolečkem telefonovali, nedávno se mě ptal, jestli může dát velvyslankyni Srbska v Praze Vere Mavrič moje telefonní číslo či emailovou adresu…

Zřejmě to nestihl nebo se paní ambasadorka ještě ozve, doufal jsem naivně, až Radovana Karadžiče osvobodí. Odvolací řízení se koná u Mechanismu OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který z rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN převzal roli zkompromitované agendy Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)... http://www.rukojmi.cz/clanky/7877-karadzic-dostal-dozivoti-za-co-se-byvaly-haagsky-tribunal-msti-soudy-nad-smyslenymi-zlociny

Inu, je to asi dobře, že se Rajko nedožil nového procesu se svým přítelem Radovanem Karadžičem, jemuž zvýšili trest 40 let na doživotí. Jedinečný Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc; jeho předloňské úmrtí je pro nás všechny velkou ztrátou. Děkujeme a nezapomeneme... Lidská nesmrtelnost je totiž přímo úměrná lidské paměti. Budu za něho držet Karadžičovi palce proti globální justiční mafii..

Foto: Reuters...

Mezinárodní tribunál v Haagu v rámci justiční mafie přesto Karadžičovi vyměřil trest doživotí za mřížemi; Karadžič se odvolal.... Bush ml. má štěstí, že ho kámoši z Haagu nepovolali před soud za vylhanou válku v Iráku se statísíci mrtvými a mučením vězňů tamtéž... Bush ml., Cheney i Riceová věděli o brutálním mučení a libovali si

http://www.rukojmi.cz/clanky/1105-z-jakeho-lidskeho-organu-si-udela-albrightova-broz-na-setkani-s-kosovskym-hashimen-thacim

http://www.rukojmi.cz/clanky/1246-zlocin-ktery-nelze-promlcet-nato-agrese-proti-srbsku

http://www.rukojmi.cz/clanky/1100-prof-dr-rajko-dolecek-drsc-proc-nemam-rad-nato

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

03.04.2019 19:35

O všem,co se týkalo bývalé Jugoslávie,bylo rozhodnuto předem.Začali to ale Němci,kteří využili svůj velký vliv v Chorvatsku a tím začalo rozbíjení tohoto státu.I viník byl určen předem z USA a tak se pokračovalo až do dnešních dnů.Jen mi chybí potrestání Chorvatů(gen.Gotovina) či muslimů v Bosně(Alia Izetbegovič).A hlavně potrestání teroristů z náletů na civilní cíle v Bělehradě.Na to si "mezinárodní soud" už netroufne.To by USA nepřipustily.


 
Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které  tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konečně vynesl v říjnu 2019 rozsudek, podle nějž norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte, když jí ho odebrala a proti její vůli dala k adopci. Znamená to pro Norsko nějaké změny, nebo se přístup Barnevernetu měnit nebude?

Poslední domácí zprávy