• Neděle, 25. srpen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radim

Stanovisko Amnesty International: Turecká republika – MUDr. Yekta Uzunoglu
Počet návštěv: 480

Stanovisko Amnesty International: Turecká republika – MUDr. Yekta Uzunoglu

- Yekta Uzunoglu - Článek od - Yekta Uzunoglu -

PRAHA | Amnesty International (AI) dlouhodobě analyzuje stav lidských práv v Turecké republice (Turecko) i v ostatních státech Malé Asie. Stav ochrany lidských práv v Turecku AI pravidelně popisuje ve výročních zprávách[1].

Lze konstatovat, že stav ochrany a dodržování lidských práv v Turecku není uspokojivý a je v rozporu se mezinárodním právem, jímž je i Turecko vázáno. V souvislosti s extradičním řízením jsou znepokojující především snahy o znovuobnovení trestu smrti v tureckém trestním právu a dále výskyt případů mučení a jiného špatného zacházení a nespravedlivých soudních procesů v zemi původu vyžádaného. Současně dochází k porušování lidských práv, pronásledování menšin a není dodržována svoboda politického a náboženského vyznání.

Tato zpráva je vydávána na základě žádosti pana MUDr. Yekty Uzunogla v souvislosti s jeho možným vydáním k trestnímu stíhání v Turecku. AI nepřísluší posuzovat případnou trestnost skutků pana Yekty Uzunogla. AI podává své stanovisko v souvislosti s možným porušením lidských práv pana Yekty Uzunogla v případném trestním řízení na území Turecka.

AI dlouhodobě pozoruje špatné zacházení v tureckých věznicích. Poslední dosud zveřejněná výroční zpráva informující o podmínkách v tureckých věznicích v letech 2017/18 poukazuje na skutečnost, že i nadále dochází k nárůstu mučení a jinému krutému zacházení ve věznicích na území Turecka, a to i přesto, že Turecko oficiálně podporuje kampaň nulové tolerance mučení.

Občané Turecka jsou za jakýkoliv projev kritiky tamního režimu tvrdě stíháni a jsou proti nim použity prostředky státní moci. Mnoho z nejprominentnějších novinářů a obhájců lidských práv, včetně Tanera Kılıçe, čestného předsedy správní rady Amnesty International Turecko, bylo uvězněno za neopodstatněná obvinění z „terorismu“.  Zákony proti terorismu a obvinění spojená s pučem  jsou používány k  umlčení pokojného, legitimního nesouhlasu. Významní novináři, akademičtí pracovníci, obránci lidských práv a další aktéři občanské společnosti jsou vystaveni svévolnému zadržování, trestnímu stíhání, a pokud jsou shledáni vinnými v nespravedlivých procesech, čelí dlouhým trestům.

V únoru 2018 novináři Nazlı Ilıcak, Ahmet Altan a Mehmet Altan  byli odsouzeni na doživotí za „pokus o svržení ústavního řádu“ jen proto, že ve své práci kritizovali současný režim. Stejný rozsudek  by mohl být uložen lidskoprávnímu advokátovi Orhanovi Kemalovi Cengizovi za kritické připomínky, které učinil na sociálních médiích, proslovech a ve sloupcích..2].

Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva velmi silně kritizuje Turecko za vytrvalé porušování lidských práv ve všech oblastech života. Mezi případy porušení lidských práv zahrnul úřad mučení a jiné špatné zacházení, svévolné zadržování, svévolné zbavení práva na práci a svobodu pohybu a útoky na svobodu sdružování a projevu[3].

Pokud se týká situace kurdské menšiny, tak ta je již po několik dekád pronásledována a dochází k použití násilí a vojenské síly k potlačení jakýchkoliv aktivit Kurdů.

Při ofenzivě tureckých bezpečnostních sil proti kurdským separatistům na jihovýchodě Turecka byla podle OSN vážně porušena lidská práva. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve své zprávě uvádí, že při ofenzivě zemřelo za rok a půl na 2000 lidí, z toho 1200 obyvatel regionu. Až půl milionu lidí muselo kvůli bojům opustit své domovy. Úřad OSN uvádí, že na jihovýchodě Turecka byly zaznamenány případy „hromadného ničení, zabíjení a dalšího vážného porušování lidských práv“[4].

Při bojích zemřelo za rok a půl na 2000 lidí, z toho 800 členů tureckých bezpečnostních složek a 1200 obyvatel regionu. Zpráva také informuje o „nadměrném používání síly, zabíjení, mizení osob a mučení“. Operace tureckých bezpečnostních sil zasáhly podle zprávy více než 30 obcí, přičemž některé čtvrti byly zcela zničeny. Asi 335 000 až 500 000 osob, převážně Kurdů, muselo opustit své domovy.

Od poloviny srpna 2011 došlo k 457 leteckým útokům na oblasti jižního Kurdistánu, tedy na irácké území, dělostřelectvo pravidelně ostřeluje cíle jak v tureckém, tak iráckém Kurdistánu. Turecká armáda používá pozemní miny, ačkoliv v září roku 2003 Turecko přistoupilo ke smlouvě o jejich zákazu (Ottavská konvence). A od roku 2009 se množí zprávy o použití chemických zbraní proti bojovníkům Kurdské strany pracujících (PKK), kromě jiných z pohraničního města Cukurca v provincii Hakkari.

Po nepovedeném pokusu o státní převrat v Turecku byly provedeny akce a kroky, tak aby se upevnila pozice prezidenta Erdogana. Řada odpůrců oficiální režimu byla propuštěna ze zaměstnání, docházelo k zatýkání, zastrašování lidí, k jejich mučení a věznění[5], často ve vykonstruovaných procesech bez řádného dokazování[6].

Turecko tedy nelze v současné době vnímat jako zemi, jež by dodržovala základní lidská práva a právní dokumenty/smlouvy/úmluvy v oblasti ochrany lidských práv, jimiž je vázána.

AI nechce ani nemůže zasahovat do nezávislosti a rozhodovací autonomie soudů, ale vzhledem k výše popsaným skutečnost s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým okolnostem případu pana Yekty Uzunogla existuje vysoká a důvodná obava, že lidská práva pana Yekty Uzunogla (zejména právo na spravedlivý proces, absence mučení a krutého zacházení), nebudou v případném trestním řízení na území Turecka dodržena. AI se tedy na základě popsaných faktů a důkazů domnívá, že pan Yekta Uzunogla by neměl být vydán k trestnímu řízení na území Turecké republiky.


[1] https://www.amnesty.org/en/countries/europe-and-central-asia/turkey/report-turkey/

[2] https://www.amnesty.cz/news/4213/turecko-a-klima-strachu-tvrde-zakroky-vlady-dusi-obcanskou-spolecnost

[3] https://www.ohchr.org/Documents/Countries/TR/2018-03-19_Second_OHCHR_Turkey_Report.pdf

[4] Na nedostatky v oblastech jako je vláda práva, základní práva, soudnictví či v otázkách svobody slova a shromažďování a na pomalé reformy poukazuje i zpráva Evropské komise o připravenosti Turecka na členství v EU.

[5] http://www.bbc.com/news/world-europe-43087351

[6] Turecký soud poslal na deset let do vězení váženého soudce a nositele Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Rada Evropy. Murat Arslan byl odsouzen kvůli údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena, jehož turecká vláda viní ze zosnování pokusu o převrat v roce 2016. Uvedla to turecká státní agentura Anadolu. Arslan obvinění odmítá. Murat Arslan, který již ve vazbě strávil 22 měsíců, byl shledán vinným z členství v ozbrojené teroristické organizaci. Podle prokuratury totiž používal zakázanou komunikační aplikaci ByLock. Ta umožňuje posílat zakódované zprávy a vyšetřovatelé ji označují za hlavní komunikační nástroj Gülenových přívrženců. Zatýkání lidí označovaných za Gülenovy příznivce kvůli podezření z terorismu, narušení ústavního pořádku či pokusu o převrat je v Turecku od léta 2016 téměř na denním pořádku, celkem už bylo zadrženo na 220 tisíc lidí.

http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=220470

- Yekta Uzunoglu -
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, narozen 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války). Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Má trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Jak to bylo s Čáslavskou nejen v roce 1968, ale i s jejími protisovětskými gesty, jak je v minulých dnech okázale prezentovala ČT, když pouze ukázala předávání medailí jí a sovětské gymnastce; Čáslavská odvrací svoji tvář od vlajky SSSR

Jak to bylo s Čáslavskou nejen v roce 1968, ale i s jejími protisovětskými gesty, jak je v minulých dnech okázale prezentovala ČT, když ukázala pouze předávání medailí jí a sovětské gymnastce; Čáslavská odvrací svoji tvář od vlajky SSSR

V České televizi před několika dny závěru srpna 2019 odezněla jen laciná propaganda roku 1968, když při předávání medailí jí a sovětské gymnastce Čáslavská okázale odvrací na protest svoji tvář od vlajky SSSR. Ani slovo o tom, jak přišel říjen 1968 a sedminásobná olympijská vítězka - gymnastka Věra Čáslavská a stříbrný olympijský medailista - běžec Josef Odložil si před více než půl stoletím řekli 26. října 1968 své “ano“ během letních olympijských hrách v Mexico City.

Radovan Krejčíř a jeho rodina si mohou být jisti, že v naší péči je v bezpečí, prohlásil mluvčí jihoafrické vězeňské správy Singabakho Nxumalo. A než se jeho manželka vzpamatovala, „náhodou“ vyhořel jejich dům v Černošicích

Radovan Krejčíř a jeho rodina si mohou být jisti, že v naší péči je v bezpečí, prohlásil mluvčí jihoafrické vězeňské správy Singabakho Nxumalo. A než se jeho manželka vzpamatovala, „náhodou“ vyhořel jejich dům v Černošicích

Život Radovana Krejčíře v johannesburgské věznici Leeuwkop s maximální mírou ostrahy, kde si Čech odpykává pětatřicetiletý trest, není ohrožen, ujistila právě jihoafrická vězeňská správa podle místních médií. Reagovala tak na tvrzení Krejčířových příbuzných, kteří si v tisku stěžovali, že Čech bude brzy zavražděn, pokud nebude z Leeuwkopu přeložen do jiného zařízení.

Poznal jsem operního pěvce Plácida Dominga osobně v Římě, pomluvy pro údajné anonymní obvinění ze sexuálních obtěžování pěveckých hvězdiček v 80. letech jsou výmysly; Havel tak činil se svými milenkami legálně

Poznal jsem operního pěvce Plácida Dominga osobně v Římě, pomluvy pro údajné anonymní obvinění ze sexuálních obtěžování pěveckých hvězdiček v 80. letech jsou výmysly; Havel tak činil se svými milenkami legálně

Legendární operní zpěvák a dirigent Plácido Domingo čelí obvinění, že řadu žen nutil k sexuálním stykům. Údajně jim nabízel práci a trestal je, když jeho návrhy odmítly. Informovala o tom v úterý agentura AP. Osmasedmdesátiletý Domingo tato obvinění označil za „hluboce znepokojivá a tak, jak byla představena, za nepřesná“. Dodal, že se domníval, že veškeré jeho chování a vztahy byly přijímány kladně a se souhlasem.

Nový ministr kultury Zaorálek blábolil ještě jako volební lídr ČSSD a šéf české diplomacie v červnu 2017:

Nový ministr kultury Zaorálek blábolil ještě jako volební lídr ČSSD a šéf české diplomacie v červnu 2017: "Mám vysoké ambice - vyhrát volby. Nikoho nenechám si do toho mluvit; přejímám celou zodpovědnost na sebe

To bylo směšných vyhrůžek a svalnatých řečí: „My Šmardu nedáme, raději vládnutí s ANO zbouráme!“ Pak ale musel Hamáček stáhnout před prezidentem Zemanem ocas mezi nohy; plné koryto je plné koryto, od kterého se socani neodtrhnou, ani omylem. A tak prozatimní šéf ČSSD raději zatáhl za záchrannou brzdu a připlazil se po čtyřech, aby navrhl na post ministra kultury Lubomíra Zaorálka.

Poslední domácí zprávy

Jak poznat totalitu?

Jak poznat totalitu?

Ve zkratce: naše pravda je jedině správná, nesouhlasící je třeba zastrašit, umlčet, zostudit, když to nepůjde „podobrém“, potrestat, vyhodit...