• Sobota, 19. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Europoslankyně Šojdrová a její „děti z Pirea“!
Počet návštěv: 864

Europoslankyně Šojdrová a její „děti z Pirea“!

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Paní europoslankyně  Šojdrová (KDU-ČSL) je, dalo by se říct, pozitivně neústupná ve své aktivitě stran přijetí dětských sirotků do ČR. Nicméně, pozitivní je snad jen ta myšlenka, protože samotná realizace není ani tak složitá, jako je spíše vlastenecky zdiskreditována. Na aktivitu paní Šojdrové bylo ze strany jak veřejnosti, tak také řady politiků vyjádřeno nemálo názorů, pohříchu negativních a nesouhlasných.

     Jedním z převažujících názorů je, že paní europoslankyně  s cílem získat pozitivní body pro volby do EP, propaguje myšlenku na úkor českých dětí, ať už sirotků či jinak postižených, jak už se to v demokratických státech občas  stává, ne vždy se jim dostává potřebné péče a zaopatření.

      Paní Šojdrová v honbě za cíleným ziskem pozitivních bodů za cenu osobního prospěchu, je schopna naprosto sobecky přehlédnout potřeby dětí vlastního národa    a za každou cenu chce prosadit a do ČR dostat jak sama říká, dětské oběti války. Kdyby neexistovala potřeba postarat se o dětí vlastního národa, pak by bylo možné konstatovat, že počin paní europoslankyně snad i zaslouží ocenění. Leč tak tomu není a její předvolební, až agresivní aktivita je příliš průhledná, aby nebyla patrna snaha se někomu zavděčit pro svůj osobní prospěch.

     Paní Šojdrová se jako žena a matka, snaží hrát na city když se ptá, zda  tím, že cituji: „Necháme dětské oběti války žít na ulici? Bez perspektivy a naděje? Pomůžeme tím naší bezpečnosti?“ Jakou spojitost mají syrští sirotci v Řecku s naší bezpečností? Především, pokud jde jak naznačuje sama paní Šojdrová, o dětské oběti války, které chce dostat do ČR a které se v současné době údajně nacházejí  v uprchlických či jakých táborech v Řecku nabízí se otázka, proč se paní europoslankyně přes EU a EP spíše nesnaží vyburcovat či donutit k nějakému humánnímu zaopatření uvažovaných padesáti „dětských obětí války“ samotnou řeckou vládu, případně tamní humanitární organizace? Cožpak vláda, která je schopna na svém území zajistit pobyt několika tisícům imigrantům dospělých lidí, by nemohla poskytnou potřebnou péči padesáti dětem, jakou by chtěla poskytnout paní Šojdrová v Česku? Ovšem problém je, že děti, o které má paní Šojdrová zájem, se v Řecku ještě nenašly¨, prostě nejsou! Asi si je bude muset paní Šojdrová sama vyhledat! Nicméně, je to spíše akademická otázka, než relevantní názor či úvaha na realizaci pomoci těmto dětem.

    Paní Šojdrová se mj. snaží své úsilí dostat na politicko-bezpečnostní úroveň, o čemž svědčí skutečnost, že své úsilí podpírá otázkou naší bezpečnosti, která jakkoliv se     jeví naprosto irelevantní, má své opodstatnění. Především v tom, že na misku vah k rozhodnutí o přijetí umanutých padesáti syrských či jiných sirotků, přihazuje otázku  naší bezpečností. Ta sice v daný moment nehraje zásadní roli  i když na druhé straně nelze nevidět možnost, že se (s ohledem na vývoj v úsilí na změně demografických poměrů v Evropě jako evidentní cíl jistých západních kruhů) k dětem po čase mohou hlásit (z neznámých důvodů dnes nehlásivší se jejich vzdálení) příbuzní, kteří si budou dělat nároky na děti v rámci spojování rodin, případně na výhody, které jim jsou poskytovány. Při tom nelze vyloučit, že by mohlo jít také o islámské radikální aktivisty, případně teroristy, kteří už mohou naši bezpečnost vážně ohrozit. 

     Především však nelze ze strany paní Šojdrové nevidět nezájem, resp. upozaďování domácí dětské sociální či zdravotní problematiky, pokud jde o děti sirotky, případně děti odložené, děti, u kterých je nutné řešit vážné otázky, sociální, zdravotní, společenské atd., především však děti české. Jakkoli může člověk projevit soucit či zájem o osud jiných lidí, zvláště pak dětí, postižených nezaviněnými příčinami včetně války však neznamená, že bude upřednostněna  pozornost a péče dětem cizím na úkor dětí, žijících mezi námi,  v naší společné vlasti. Nabízí se otázka, jaké city a mateřské pudy chová paní Šojdrová, jak by se asi dělila o pomoc a péči v případě nějakého neštěstí, ve kterém by měla sama rozhodovat o záchraně života mezi svým dítětem (dětmi) nebo dítětem (dětmi) cizími. Ne, nejde o přísloví: napřed pán a potom pes, ale o pudy, city a mateřský (otcovský) vztah k vlastní krvi, k dětem, k národu a vlasti. Toho se u paní europoslankyně  asi do značné míry nedostává. Korýtko je korýtko a nebohé české děti musí dál čekat na jiného dobrodince!

Jiří  B a ť a, 12. května 2019

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.05.2019 19:49

Šojdrová jde stejnou cestou,jako Američanky.Ty také svoje děti bezmezně milují a o sousedovy se nezajímají.Kromě toho se dají do armády a pomáhají vraždit děti v jiných krajinách.Aspoň do toho má naše slepice Šojdrová daleko.Ta aspoň nejezdí zabíjet děti do ciziny.


 
Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které  tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konečně vynesl v říjnu 2019 rozsudek, podle nějž norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte, když jí ho odebrala a proti její vůli dala k adopci. Znamená to pro Norsko nějaké změny, nebo se přístup Barnevernetu měnit nebude?

Poslední domácí zprávy