• Pondělí, 26. říjen 2020
  • Svátek má Rukojmí Erik

Lice (čte se Lidže) – Díl 2.
Počet návštěv: 793

Lice (čte se Lidže) – Díl 2.

- Yekta Uzunoglu - Článek od - Yekta Uzunoglu -

Malé okresní městečko pod horami ve východním Tureckém Kurdistánu, kde nic tu nic, bojující celou historii proti chudobě se najednou stalo jedním z center narkotik ve světě. Dokonce se stali pašeráky narkotik i ti, co neuměli ještě ani pořádné turecky a neuměli tím pádem ani číst a psát.

Přes noc se stali miliardáři v centru Istanbulu. Jak je už dnes známé z knih Hüseyina Baybaşina, který si v Holandsku odpykává celoživotní trest a je vnímán jako Pablo Escobar Evropy, všichni pašeráci z městečka Lice zaplavili Evropu heroinem a k tomu byli navedeni „hlubokým tureckým státem“, tak jak o tom píše sám Hüseyin  Baybaşin ve své knize, ale také o tom psal kdysi Behçet Cantürk a ostatní.

Pak se ale nějak tito narkobaroni vzpamatovali, snažili se vrátit ke své původní identitě a snažili se odrhnout od hlubokého tureckého státu. Začali finančně podporovat kurdské hnutí v Turecku!

To neměli podle Turecka dělat, a to i přestože měli pocit, že jsou již vládci podsvětí a že albánské, bulharské, jugoslavské podsvětí je jen jejich prodlouženou rukou a že mají v Evropě tisíce distributorů ... Tito narkobaroni měli lodě, letadla, továrny na výrobu pohřebních chemikálie, speciálně opancéřované vozy, zbraně a armádu zabijáků …

Turecko je chtělo odradit od jejich prokurdských aktivit. Nejdřív položilo plastické bomby do budovy kurdského deníku, který financoval osobně B. Cantürk.Při výbuchu byla řada novinářů mrtvých a ti ostatní kurdští novináři  byli zabiti, jen jak se někde objevili.

Když je ale ani tyto útoky neodradily od podpory kurdského hnutí v Turecku, začalo Turecko vraždit jednoho za druhým a jejich těla byla pohozena na pole kolem Istanbulu. To není moje tvrzení, ale citace z vyšetřovací komise tureckého parlamentu a ta zpráva se jmenovala "Susurluk zprava " a tam se píše, cituji: „Stát se nedokázal vyrovnat ani s Cantürkem, i když bylo jasné, kdo je a co dělá. První pokusy nebyly v důsledku výbuchu plastických výbušnin v redakci deníku Özgür Gündem (Svobodné vyjádření) dostačující, očekávalo se, že  Cantrük podplatí státní úředníky a založí jiný deník. Stát přijal opatření ke zmaření jeho záměru, což znamenalo zabíjení. Rozhodly o tom turecké bezpečnostní síly a poprava byla provedena. Popravena byla jedna osoba ze seznamu premiérky* lidí určených na smrt z řad podnikatelů financujících PKK, přitom seznam premiérky zahrnoval téměř 100 lidí a se zabitím Cantürka, tak byl jejich počet snížen o jednu osobu“. 

Za pár měsíců byli Tureckem zavražděni skoro všichni největší narkobaroni z města Lice a to v četně jejich advokátů, řidičů či pistolníků! Ale jen skoro. Třeba Baybaşinovi se podařilo včas utéct a přijel do SRN. Co je ale zvláštní, jel k poslanci Zelených Zemského parlamentu v NRW Siegfriedovi Martschovi, který byl poslancem 10 let a to od 1990 – 2000 !Aby Baypaşin získal povolení k pobytu ve SRN, nechal ho tehdy Siegfried Martsch – dle jeho vlastního vyprávění –  aby se „papírově“ oženil se svou vlastní sekretářkou! Jinak pochopitelně Baypaşin byl již dlouho ženatý v Turecku.

Tehdy, tj. v roce 2006,  jsem jel do Iráckého Kurdistánu, abych konečně viděl část svobodného Kurdistánu! Se Siegfriedem Martschem mě seznámil Německo – Český Zelený europoslancem Milan Horáček v roce 2006 tj. v Iráckém Kurdistánu, kde se nacházel a „podnikal“ a kde mne vyprávěl svoje neuvěřitelné historky.

Toto seznámeni Siegfried Martsch, které doporučil Milan Horáček a zorganizoval jeho hodně blizký  přítel –opět zeleni – De facto a de jure mně tím otevřeli oči, spálili moje barevné a idealistické vidění světa.

Znal jsem Milana Horáčka od roku 1983, kdy přijel do Bonnu z Frankfurtu jako nově zvolený poslanec Zelených a já jsem byl rad, že někdo z Československa je v Bundestagu v tak malém městě jako je Bonn kde jsem žil a vedl kurdský institut a že můžeme spolu mluvit o dění v CSSR a to česky.  

Když nakonec byla v Holandsku hlava Klanu Baypaşinu v roce 1994  zatčena a odsouzena na doživotí, ostatní menší bossové z Lice pochopili, že nejen že za nimi již nestojí žádný stát, ale že jim to Turecko už nedovolí. Přestali s pašeráctvím a vrátili ke spravování svých majetků, co nashromáždili z obchodu s jedem – heroinem, jako jsou hotely, nákupní centra atd. v Istanbulu.

Ale to nezměnilo ani zdaleka to, že Irán a hluboký stát Turecka, které vnímají Evropu jako svého nepřítele, přestanou zaplavovat Evropu tímto jedem. Změnili jen aktéry!

Jak jsem již v blízké minulosti napsal, dle všeho i pro tuto funkci byla vytvořena organizace jménem "OSMANOVÉ", která působí v celé Evropě. Dlouho si evropské státy hrály na hluchoněmé a až teprve vloni proti nim začaly aspoň na oko vystupovat.

Dle všeho Irán a hluboký stát Turecka na svá koordinovaná tažení potřebují všechny síly a nestačí jim jen Osmanové, či Imámové, či tzv.Šedí vlci, dle všeho  proto se opět snaží oživit nové generace narkobaronů z Lice, jejichž předky kdysi trestali smrtí. Tak jsou tito opět na scéně a opět putují křížem krážem Evropou, aniž by byli ve svých zločineckých činnostech omezeni státními útvary ze zákona určenými pro bezpečnost států a občanů.

Buď evropské státy svoje občany s afinitou k drogám z ekonomických důvodů již odsoudili ke smrti a svěřily jejich popravu do rukou těchto zločineckých seskupení, nebo jsou tak zkorumpovaní, že jim je osud svých občanů a tím osud evropské civilizace lhostejný! Jiné vysvětlení aspoň já nenacházím!

- Yekta Uzunoglu -
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, narozen 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války). Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. Má trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Klečíme před revolučními marxisty?

Klečíme před revolučními marxisty?

Český fotbal se otřásá kauzou Berbr a spol. a zdá se, že by v jeho vedení neměl zůstat kámen na kameni. Teď se ve všech pádech skloňuje slovo korupce, už tolikrát falešně rozehrané, a proto značně zprofanované. Do jaké míry prostoupila všemi patry českého fotbalu, to se teprve ukáže, bude-li vůle vše zjistit.

Nejsme jako oni…

Nejsme jako oni…

Za několik týdnu bude výročí, ze kterého si pamětníci vzpomínají na hesla: „NEJSME JAKO ONI“ a „MÁME HOLÉ RUCE“. Byli jsme to my, naše děti, kteří se vzpouzeli na prvních demonstracích v Praze systému. Tehdy jsme byli označování hanlivě vládnoucími strukturami. Psal se rok 1989 a nepamatuji si, že by na nás byla nasazena tak brutální technika, jako tomu bylo na Staroměstském náměstí minulý týden. 

Poslední domácí zprávy

Nejsme jako oni…

Nejsme jako oni…

Za několik týdnu bude výročí, ze kterého si pamětníci vzpomínají na hesla: „NEJSME JAKO ONI“ a „MÁME HOLÉ RUCE“. Byli jsme to my, naše...