• Úterý, 18. červen 2019
  • Svátek má Rukojmí Milan

Jeden mudrc mi řekl, že prý bez Spojenců v čele s USA, by Sovětský svaz ve 2. sv. válce nikdy nemohl v Evropě zvítězit. Bylo zde prý ještě Tichomoří, kde Američané na celé čáře vítězili; stačila ale ještě drobnost - porazit militantní Japonsko
Počet návštěv: 2504

Jeden mudrc mi řekl, že prý bez Spojenců v čele s USA, by Sovětský svaz ve 2. sv. válce nikdy nemohl v Evropě zvítězit. Bylo zde prý ještě Tichomoří, kde Američané na celé čáře vítězili; stačila ale ještě drobnost - porazit militantní Japonsko

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Morálka je prý jedna věc. ale realita věc druhá - demonstrace síly Američany splnila svůj cíl. Válka, která se měla táhnout možná ještě celý rok. Proto přišla děsivost světu to té doby neznámá - Hirošima a Nagasaki. Kdosi mi říkal, že se ne tyto dvě vyhlazená města dívat současným pohledem, že tenkrát byla úplně jiná situace, než je dnes. Jak to tedy je.,..?

Vraťme se na moment k oslavám politických oligarchů světa 75. výročí vylodění Spojenců v Normandii. Hlavní ceremoniál proběhl 6. června 2019 na americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer, kam přijel i prezident Donald Trump a britská královna Alžběta II. Bezpečnostní opatření byla proto mimořádná, zvláště, když se proti návštěvě 45. šéfa Bílého domu chystalo několik demonstrací. Resumé? Dvě stovky veteránů, kteří se vylodili v Normandii, desítky hlav států a mezi nimi Donald Trump.

Připomínka faktů o Normandii z mého nedávného komentáře: http://www.rukojmi.cz/clanky/8257-u-stalingradu-byla-roku-1943-drtive-porazena-paulusova-armada-v-cesku-se-vsak-pise-ze-i-pres-neuspechy-na-vychodni-fronte-je-nemecka-armada-stale-natolik-silna-a-5-cervna-1944-museli-spojenci-v-normandii-zachranit-evropu-okupovanou-hitlerem

Je proto možno konstatovat, že spojenecké dodávky sehrály velkou, v některých oblastech dokonce rozhodující úlohu, uvážíme-li, že SSSR následkem počátečních katastrofálních porážek přišel o rozsáhlá území, a tudíž též o zdroje průmyslové a zemědělské výroby. Licitování o výhodnosti však není etické. Rudá armáda obětovala životy milionů vlastních lidí, a tím zachránila životy milionů vojáků západních demokracií, což se v dolarech ani v librách vyčíslit nedá. Kdyby postrádala odhodlání bojovat a zvítězit, žádné, ba ani sebevětší dodávky by ji nespasily...

Kdyby však Sověti postrádali odhodlání bojovat a zvítězit, žádné, ba ani sebevětší dodávky by ji nespasily; ke všem je zcela jasné, že Rudoarmějci museli bojovat od zákopu k zákopu, tisíce kilometrů v kruté zimě i v dešti, tváři v tvář nepříteli, zatímco Spojenci kromě Normandie, kde jich také padlo na 15 000. V Japonsku se vše odehrávalo pouze v bombardérech, kde stačil jeden pohyb páčkou kopilota a bomby padaly dolů, daleko od osádky, aby jedno zmáčknutí tlačítka zabíjelo statisíce nevinných civilistů…

U Stalingradu byla roku 1943 drtivě poražena Paulusova armáda, v Česku se však píše, že „i přes neúspěchy na východní frontě je německá armáda stále natolik silná" a 5. června 1944 "museli" Spojenci v Normandii zachránit Evropu okupovanou Hitlerem. Ruský prezident Vladimír Putin zřejmě proto nedostal poprvé za 15 let pozvání na oslavy výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, informuje RFI. Akce u příležitosti otevření druhé fronty se zúčastní hlavy států, jež zvítězily nad hitlerovským Německem, nepřítomnost Putina jasně svědčí o tom, že Francouzi začali zapomínat na úlohu Sovětského svazu v rozdrcení nacistů.

Vladimir Putin nedostal pozvánku na výročí oslav v Normandii.

Dnes si vysloužím další výprask od svých milovaných kritiků; dotknu se totiž jejich patologického odporu k pravdě. Právě v tento výjimečný den se světoví státníci, včetně Mayové a Merkelové, sešli s velkou populistickou pompou na oslavách 75. výročí spojeneckého vylodění na severozápadě Francie v Normandii za druhé světové války. Šlo o největší vyloďovací akci v novodobé historii a americká armáda v ní zaznamenala největší ztráty ze spojeneckých vojsk.

Co nevíte o hrdince z Normandie Merkelové: http://www.rukojmi.cz/clanky/4178-kdo-je-merkelova-mozna-budete-vsichni-prekvapeni

Invaze do Normandie byla pod krycím názvem Overlord zahájena 6. června 1944. Americké, britské a kanadské jednotky se přeplavily přes průliv La Manche ve více jak 6000 lodích a výsadkových člunech na Útes Point du Hoc. Během prvního dne se tak podařilo vysadit na pobřeží Normandie přes 150 tisíc spojeneckých vojáků, kteří vybudovali pevné předmostí sahající až 10 km do vnitrozemí. Důležitým faktorem byla také převaha ve 14 tisíc letounů, které zcela ovládly vzdušný prostor nad Normandií.

V místě vyloďovací pláže s krycím názvem Omaha, (až po Stalingradu druhého největšího masakru 2. sv. války), byl posléze vybudován rozsáhlý hřbitov amerických vojáků, kterých zde padly děsivé tři tisíce. Celkem bylo zabito 10 tisíc spojeneckých vojáků, ovšem pouze u obranných vojsk Rudé armády a civilních obyvatel Stalingradu to bylo téměř 1,2 miliónů mrtvých vojáků a obyvatel stalingradské oblasti, zabito, zraněno nebo zajato bylo 1,5 milionu německých vojáků. Do ruského zajetí jich padlo asi 91 tisíc...

Atomová zbraň měla proto ve vzniklé situaci svůj význam i pro Japonsko též v tom, že se hodila japonskému vedení k vytvoření “příběhu nevyhnutelné porážky”. Díky ní mohli japonští představitelé tvrdit, že válku neprohráli oni a jejich rozhodnutí, ale nová zázračná zbraň nepřítele, proti které nebylo obrany. Dokázali tak ospravedlnit a zároveň zakrýt katastrofální situaci, do které svou zemi zavedli: 80 procent větších měst bylo vybombardovaných a z velké části zničených.

Japonská armáda za sebou měla jen řadu porážek, včetně těch s vojáky SSSR. Letectvo nedokázalo ubránit zemi před nálety, námořnictvo bylo v podstatě zničeno, či se muselo ukrývat v přístavech. Obyvatelé hladověli a průmysl byl zničený. S Hirošimou a Nagasaki se náhle nabídla geniální možnost úniku ze stahující se smyčky lží: nepřítel disponuje něčím strašlivým, a boj je tedy zásahem vyšší moci předem prohraný.

Mnohem větším šokem, než použití jaderné zbraně, by byl podle amerického spisovatele Wilsona vstup SSSR do války. Sověti měli s Japonci podepsanou smlouvu o neútočení do dubna 1946, ale zároveň se zavázali i Spojencům, že vstoupí do války s Japonskem přesně tři měsíce po ukončení války v Německu.

Již od května proto proudily z Německa a z osvobozené střední Evropy vyčerpané jednotky Rudé armády směrem na Dálný východ. Jednotky byly reorganizovány a vznikly tak tři fronty: Zabajkalský front v čele s maršálem Malinovským o síle 650 tisíc vojáků, 1. dálnovýchodní front pod vedením maršála K. A. Měreckova  o síle 590 tisíc osob a 2. dálnovýchodní front v čele s generálem M. A. Purkajevem o síle 335 tisíc vojáků.

Součástí útočných jednotek byly i jednotky Mongolské armády a sovětská Amurská flotila. Další silou k boji s Japonci bylo Tichomořské loďstvo SSSR o síle zhruba 165 000 mužů. Tak se i stalo, na asijských územích SSSR už byla připravená mohutná armáda o síle cca 1,5 milionů mužů, bojové operace začaly 9. května v 0:43 moskevského času.V Mandžutsku a v Koreji se nacházela japonská armáda pod velením generála Otozó Jamady, která čítala přes jeden milion mužů.

Japonce informovali Sověti hodinu předem. Boj byl poměrně jednostranný. Ztráty Japonců byly v průběhu operace trvající prakticky až téměř do konce srpna desetkrát větší než sovětské. V této situaci 6. srpna však americké letectvo z obav, že Sověti vyhrají a bude to jejich vítězství v celé válce, svrhlo atomovou bombu na Hirošimu a 9. srpna na Nagasaki. Japonsko se pak v noci z 9. na 10. srpna vzdalo.

Přesně před čtyřiasedmdesáti roky, 6. a 9. srpna 1945, tak postihla Japonsko jaderná katastrofa - města Hirošima a Nagasaki byla přece jen zničena atomovými bombami USA. Okamžitě zahynulo v okruhu tři a půl kilometru přes 105 tisíc obyvatel, dalších dvě stě tisíc zemřelo v následujících měsících na ozáření. Samozřejmě, že to není v podstatě nic proti holocaustu a osvětimským krematoriím, ale také to přece jen byli nevinní civilisté. Kdosi mi říkal, že se na to nesmím na Hirošimu a Nagasaki dívat současným pohledem, že tenkrát byla úplně jiná situace, než je dnes.

Vedoucí projektu Robert Oppenheimer, který měl ve svém, týmu i fyzika Samuela Cohena, odhadoval, že výbuch může zabít až 20 000 lidí, což všechny šokovalo. A to ještě neměli ani ponětí, že to bude až šestkrát tolik obětí. Návrhů na použití jaderných bomb bylo několik. Byla zvažována i demonstrace na nějakém pustém místě v Japonsku, aby se předešlo velkým ztrátám na životech.

Nakonec byly tyto, nepříliš realistické návrhy zavrženy z čistě praktických důvodů. Koho by vyděsily, pokud by nic a nikoho nezničily? Jaderná zbraň měla velký plošný účinek a ani její použití proti městům, která už skoro lehla popelem, nemělo smysl. Nakonec musela být „vybrána“ čtyři města, jež se do té doby náletům zápalnými pumami vyhnula a nebyla příliš poničena.Vztyčování vlajky sovětského námořnictva v přístavu Port Artur, o který Rusko

Japonsko neporazily atomové bomby, ale Stalin: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/japonsko-atomove-bomby-stalin.A130808_172835_vojenstvi_mla

Hirošima, Kókura, Kjóto a Niigata. Kjóto bylo ale na poslední chvíli vyškrtnuto na přímluvu profesora Reischhauera kvůli velkému počtu památek a starobylých chrámů. Američané nechtěli vypadat před světovou veřejností jako naprostí barbaři. Místo toho se na seznamu ocitl velký přístav a průmyslové centrum Nagasaki. Japonsko tak zůstalo jako cíl prvního a zatím posledního jaderného útoku v dějinách lidstva.

Prvním terčem byla Hirošima. Osmé největší město té doby v Japonsku bylo významným vojenským přístavem, s rozsáhlou průmyslovou výrobou. Ve městě sídlila vojenská posádka, tvořená 40 000 muži převážně 2. vševojskové armády. Osádky letadel nevěděly přesně, jakou zbraň mají na palubě, věděly jen, že je velmi účinná. Bylo jim sděleno, že výbuch asi zničí vše v okruhu tří mílí a že musí okamžitě z místa exploze odletět, aby se tlaková vlna nesmetla. A tak 6. srpna 1945 dopadla na Hirošimu uranová bomba „Little Boy“ s tritolovým ekvivalentem 20 kt.

Více než 75 000 lidí zahynulo okamžitě, dalších 200 000 postupně na následky ozáření a japonský císař už sumíroval kapitulaci, kdepak pokračování války a už vůbec ne několik let a miliony obětí. Přesto bylo Američany rozhodnuto o použití i druhé bomby. Když patřičné prozkoušení a otestování této výjimečné zbraně, tak důkladně. Cílem byla Kókura, kde byly velké zbrojovky a ocelárny.

Ale nad městem se však objevila hustá oblačnost, proto velitel letounu Charles Sweeney zvolil náhradní cíl a do dějin se tak tragicky zapsalo Nagasaki. Plutoniová bomba „Fat Man“ měla větší ráži (22 kt TNT), ale ztráty na životech i materiální škody byly mnohem nižší než v Hirošimě. http://www.rukojmi.cz/clanky/257-jak-si-koleduje-milos-zeman-o-dalsi-navrh-na-impeachment-aneb-do-ciny-pojede-uctit-obeti-17-milionu-cinanu

Zhruba před půl stoletím začal historik Gar Alperovitz veřejně obhajovat tezi, že Japonsko bylo připraveno se vzdát, a nejspíše by to udělalo už před začátkem americké invaze, která byla plánována na 1. listopad 1945. A jaký je pohled jednoho z Alperovitzových názorových následovníků, Američana Warda Wilsona. Je autorem knihy “Pět mýtů o jaderných zbraních” (Five Myths About Nuclear Weapons), ve které se věnuje i otázce, zda druhou světovou válku skutečně ukončily atomové bomby dopadající na Hirošimu a Nagasaki.

Jeho názory si můžete přečíst také v rozsáhlém textu pro časopis Foreign Policy, který je v podstatě úryvkem z knihy. K tomu lze zopakovat výše uvedený fakt; japonské vedení se v roce 1945 obávalo, že by se k válce mohl přidat i Sovětský svaz. Ten však zbytku Spojenců slíbil, že asijskou frontu otevře do tří měsíců po skončení války v Evropě. Termín se blížil a proto hned 17. července 1945 byla proto Američany napadena čtyři města: Oita, Hiratsuka, Numazu a Kuwana. Oita a Hiratsuka byly zničeny více jak z poloviny, Kuwana ze 75 procent a Numazu bylo prakticky srovnáno se zemí, když bylo bombardováním a požárem zničeno z více jak 90 procent.

O tři dny později byla napadena další tři města, z nichž Fukuki bylo zničeno z více než 80 procent. A v noci na 22. července bylo bombardováno dalších šest měst a jedno z nich, Ičinomija, bylo zničeno z více jak tří čtvrtin. Druhého srpna došlo k náletům. Tojamo (kolem 150 tisíc obyvatel) bylo zničeno z více jak 99 procent. V nadcházejících dnech ještě potkala stejná hrůza i jiná čtyři města. A pak přišel 6. srpen, kdy byla napadena Hirošima.

Jinými slovy: z 26 měst bombardovaných ve třech týdnech před Hirošimou byla třetina zničena z větší části než Hirošima. Rozsah jaderného útoku prvními atomovými zbraněmi také nebyl o mnoho větší než u kobercového bombardování běžnou municí při velkých náletech předtím. Těch se účastnilo až 500 strojů najednou, každý nesl 8 až 10 tun bomb. Velké nálety, jako ten nejničivější na Tokio, tak města zasypaly 4 až 5 kilotunami TNT. (Opět ta příslovečná statečnost pilotů bombardérů, jak  zabíjet tisíce civilistů z co nejbezpečnější nadoblačné vzdálenosti o ničivých účinků explodujících bomb...)

Vše o sovětsko-japonské válce: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsko-japonsk%C3%A1_v%C3%A1lka

Pak přišly na řadu první dvě jaderné zbraně měly sílu 16,5 (Hirošima) a 20 kilotun (Nagasaki). Proč by tedy útok na Hirošimu měl být nějak výjimečný proti spoušti předchozích týdnů? Proč se Japonci nevzdali někdy po zničení 66 měst před Hirošimou? Kam se vytratil hlavní argument USA, že koho by vyděsily, pokud by nic a nikoho nezničily? Copak přes dva tucty zcela zničených měst byl malý děs? Nakonec tak USA naplnily jen hrůzný sen houfu japonských generálů, co si chtěli hrát na alibisty před civilním národem, že prohráli válku…

Účel světí prostředek. „Veletrhy“ zbraní jako první předváděčku zahájily atomové bomby Little Boy a Fat Man. Zbrojařské firmy Spojených států tak začaly vydělávat své první biliony. Přitom na počátku této tragické skutečnosti byli vědci v čele s Nielsem Bohrem byli hluboce znepokojeni představou poválečných závodů ve zbrojení. V roce 1944 vyzvali představitele Projektu Manhattan a vládní představitele včetně prezidenta Roosevelta a britského ministerského předsedy Churchilla, aby zvážili možnost podělit se s ostatními národy, včetně Sovětského svazu, o technologii jaderných zbraní. Byl přesvědčen, že pouze tímto způsobem lze dosáhnout mezinárodní kontroly atomové energie.

Co řekli piloti po shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki: http://www.rukojmi.cz/clanky/4350-co-rekli-po-zniceni-hirosimy-a-nagasaki-pilot-paul-tibbets-pomyslel-jsem-si-ano-zabijeme-hodne-lidi-ale-zachranime-proboha-hodne-dalsich-zivotu-kopilot-robert-lewis-kolik-lidi-jsme-jen-ted-zabili-proboha-co-jsme-to-udelali

Když ale Spojené státy jako první využily těchto nových způsobů plošného ničení lidstva, obětovaly tím veřejnou podporu své politice ve světě, urychlily závody ve zbrojení a ztratily možnost dosažení mezinárodní dohody o budoucí kontrole takových zbraní. Mnohem příznivější podmínky pro dosažení bezjaderné smlouvy by nastaly, pokud by byly atomové bomby a její ničivé účinky světu demonstrativně a s výstrahou předvedeny v nějaké vhodné neobydlené oblasti. Použití jaderných bomb v druhé světové válce představuje víc problém dlouhodobé národní politiky než vojenské účelnosti…

A ten problém se ukazuje od srpna 1945 podnes na každém kroku; Spojené státy se staly pro mnoho států nedůvěryhodnou zemí, ať se poté bývalý prezident USA Barack Obama snažil jak může s odzbrojovací dohodou “New START”. Účelové svržení dvou atomových bomb považuje stále několik miliard lidí za zbytečný, aby se prověřila v reálném boji účinnost super zbraně.

Že by v chystané invazi Spojenců a Sovětského svazu zahynulo skoro dva miliony vojáků? To je možné, ale kolik jich zahynulo výše zmíněným neprozřetelným krokem USA a jejich ztrátou tváře a cti v následujících nesmyslných a k ničemu nesměřujících válkách v Koreji, Vietnamu, Afghánistánu, Iráku či Libyi…?

Boj proti komunismu a terorismu? Jaký boj, když je Vietnam dodnes komunistický a to nejen jeho severní část, když ani korejská válka nepřinesla mír a KLDR je nadále nebezpečím pro svět? Ani Pchjongjang o komunismu už nehovoří, sám se označuje za socialismus korejského typu, přitom severokorejský režim je fašizujícím meziválečným nacionalistickým a šovinistickým hnutím japonského militaristického typu.Američtí a sovětští námořníci během dne vítězství nad Japonskem

Američtí a sovětští námořníci během dne vítězství nad Japonskem...foto: Reuters...

Inu, od prvních dvou atomových bomb v Japonsku jich už dnes na světě existuje cca 25 tisíc, co by nezničily jen Hirošimu a Nagasaki, ale několik zeměkoulí najednou, k tomu více než 2100 jaderných zkoušek. Prostě veletrhy zbraní fungují dál jako při novodobé globální předváděčce bomb „Little Boy“ a “Fat Man” v Hirošimě a Nagasaki ..

Jak zničit tři Los Angeles naráz aneb Raketa RS-24 Jars je jako 67 atomových bomb z Hirošimy

Před pětašedesáti roky bylo spáleno Nagasaki a sto tisíc Japonců…

Putin je Jekyll a Hyde, Truman, Nixon a Obama jsou mírotvůrci…?

Válka je sice vůl, ale její “veletrhy zbraní” jsou skvělý kšeft…

http://www.youtube.com/watch?v=8b7L5dwGKuc

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Čeněk Urbanec

Čeněk Urbanec

14.06.2019 20:35

Je zbytečné pologramotným "humanistům" něco vysvětlovat pomocí čísel - když pomoc Spojenců v řádech procent byla "rozhodující", a tři čtvrtiny německých sil bylo marginální, čísla Vám nepomohou. Když Rusko spolu s Německem ( nebo ještě lépe nacistickem... )napadlo Polsko, a vykřikuje to Slovák, nemáte co řešit, prostě s idioty si nepodiskutujete.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.06.2019 19:22

Dnes mohou tvrdit presstituti i zpitomnělí politici cokoliv.SSSR by tu válku stejně vyhrál,protože postupoval i v době,kdy druhá fronta byla ve stadiu uvažování.Pro úplnost dodám,že přes pomoc USA a Britanie dostávala Rudá armáda na prdel a Němci se zastavili až před Moskvou.V tu dobu se začal teprve rozjíždět válečný průmysl,který SSSR rychle přestěhoval až za Ural.I když pomoc byla výrazná,fakticky neměla vliv na průběh války.Po rozjezdu průmyslu SSSR byla už pomoc víceméně bezpředmětná.Po porážce Němců pod Moskvou se jim ještě dařil postup na jihu a fakticky zničili celý Stalingrad a stáli na břehu Volhy.Pak se situace obrátila a po obklíčení Paulosovy 6.armády a jejím následném zničení už Německo nemělo sílu na obrat.Ještě se pokusili v bitvě u Kurska,kde byli poraženi a od té doby už jenom ustupovali.Válku mělo Německo v tu dobu prohranou a při otevření západní fronty stala Rudá armáda u Varšavy,kde nechala zmasakrovat polské povstalce.(Ti ale žádnou dohodu na pomoc neměli).Jak daleko měla RA do Berlína,když se otvírala druhá fronta.Ta samozřejmě dost výrazným způsobem ovlivnila zbytek války,ale hlavní podíl měl SSSR.Je zcela lhostejné,co dnes politici a presstituti říkají.Dalo by se o tom polemizovat ještě dlouhou dobu,včetně žádosti západních spojenců o pomoc při překvapivém útoku Němců proti nim.Podle německých pramenů na východě bojovalo 200 německých divizí a proti západním spojencům pouhý zlomek,10 divizí.


 
Je Británie výkladní skříní demokracie, či jen chaosem populismu?  Proč? Jelikož místo premiérky Mayové, co hlasovala proti brexitu, nastoupí do čela vlády asi šašek Boris Johnson, co veřejně lhal

Je Británie výkladní skříní demokracie, či jen chaosem populismu? Proč? Jelikož místo premiérky Mayové, co hlasovala proti brexitu, nastoupí do čela vlády asi šašek Boris Johnson, co veřejně lhal

Kdepak asi skončí Velká Británie, dnes varovný příklad světové demokracie? Podle  ankety z 12. června 2019 by konzervativci s ohledem na jednokolový volební systém, ve kterém vítěz „bere vše“, obsadili v parlamentu 395 mandátů. Labouristé by byli druzí se 151 poslanci. Liberálové by skončili až čtvrtí s 26 křesly a Faragova strana by jako v minulosti „ostrouhala“. Třetí by byla Skotská národní strana s 59 zástupci v dolní komoře britského parlamentu.

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. A co havárie reaktoru TMI-2 ? Dle Drábové se nelišila od rozsahu poškození reaktoru v Černobylu

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. A co havárie reaktoru TMI-2 ? Dle Drábové se nelišila od rozsahu poškození reaktoru v Černobylu

Toxicita radioaktivního mraku z Černobylu byla prý ekvivalentem 400 explozí, ke kterým došlo v Hirošimě. Jak to tedy bylo? Výbuch v Hirošimě byl rovnocenný asi 13 kilotunám TNT (54 TJ). Podle největších odhadů účinek výbuchu v Hirošimě okamžitě zabil asi 70 000 lidí.

Napřed Trump v bývalém velkoskladu internoval stovky mexických dětí, pak „na žádost demokratů“ souhlasil,  že hranici s Mexikem nebude chránit betonová zeď, ale ocelová bariéra. Na sumě 5,7 miliardy USD (cca 127 miliard Kč) šéf Bílého domu trvá.

Napřed Trump v bývalém velkoskladu internoval stovky mexických dětí, pak „na žádost demokratů“ souhlasil, že hranici s Mexikem nebude chránit betonová zeď, ale ocelová bariéra. Na sumě 5,7 miliardy USD (cca 127 miliard Kč) šéf Bílého domu trvá.

A máme tady další sebestřednost amerického prezidenta Donalda Trumpa; imigrační smlouva s Mexikem, která odvrátila uvalení cel na mexický dovoz do Spojených států, obsahuje ve skutečnosti víc, než je v ní psáno, uvedl to 12. června 2019, když na Twitteru napsal, že Mexiko se zavázalo udělat pro omezení migrace víc, než stojí ve smlouvě. Později prohlásil, že „v dohodě je cosi, co Mexiko velmi brzy oznámí“. Nevěří prý, že by Mexiko existenci „neveřejné části“ migrační dohody popíralo.

O čem je Milion chvilek pro demokracii; žádá demisi Babiše, demokraticky zvoleného. Požádá Minář o prošetření privatizačních kauz za desítky miliard Kč v oslavovaných 30 letech. Babiš dostat dostal jen 52 milionů na Čapí hnízdo

O čem je Milion chvilek pro demokracii; žádá demisi Babiše, demokraticky zvoleného. Požádá Minář o prošetření privatizačních kauz za desítky miliard Kč v oslavovaných 30 letech. Babiš dostat dostal jen 52 milionů na Čapí hnízdo

„Když se bude připomínat na Letné 30 let svobody, jistě se připomenou i privatizační podvody za toto období. Jinak by se celé protestování Milionu chvilek pro demokracii změnilo jen ve frašku a šaškárnu,“ řekli mi přítel, co se vyzná, navíc je vzdělaný na rozdíl ode mě…

Poslední domácí zprávy

Máme fašistický senát

Máme fašistický senát

Je to neuvěřitelné, ale je to tak. A já sám tomu uvěřil, lépe řečeno jsem si tuhle skutečnost poprvé uvědomil ve středu minulého týdne, kdy...