• Úterý, 25. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Liliana

Tak už i nepřijetí dívky do chlapeckého sboru je v Německu diskriminace
Počet návštěv: 1194

Tak už i nepřijetí dívky do chlapeckého sboru je v Německu diskriminace

Josef Nožička Článek od Josef Nožička

Co všechno v dnešní době je či naopak není diskriminace na základě pohlaví? Vyznat se v tom je bohužel stále více složitější...  

Jak jsem si přečetl včera  na iDNES, Státní a katedrální pěvecký sbor v Berlíně čelí soudní žalobě kvůli tomu, že se dopustil diskriminace na základě pohlaví. Tento nejstarší berlínský chlapecký sbor, jehož tradice sahá až do 15. století, totiž odmítl do svých řad přijmout devítiletou dívku. Dle její matky tímto počinem představitelé sboru projevili zaujatost vůči ženskému pohlaví a porušili jeden ze základních článků německé ústavy. Proto na ně podala žalobu, kterou se bude příští týden zabývat německý správní soud.

Při čtení zpráv tohoto typu si vždy říkám, zda ještě vůbec žijeme v normálním světě. Dočkáme se snad v brzké době pro změnu i soudní žaloby od rodičů nějakého chlapce, kterého nechtěli přijmout do oddílu moderní gymnastiky či akvabel (čistě z toho důvodu, že jde o sporty, určené výhradně dívkám a ženám)? Nebo dokonce žaloby nějakého mužského návštěvníka aquaparku kvůli diskriminaci na základě pohlaví z toho důvodu, že mu jeho provozovatelé neumožnili vstup do sauny v čase, určeném dle otvírací doby pouze pro ženy?

Teď trochu vážněji: při sledování včerejšího finále fotbalového Superpoháru UEFA mezi Liverpoolem a Chelsea jistě nejenom mě zaujalo, že zápas řídila trojice ženských rozhodčích. Z mého pohledu francouzské sudí zápas zvládly velmi dobře (byť se na ně fanoušci FC Liverpool možná mohli v prodloužení zlobit za nařízení sporné penalty proti jejich mužstvu). Ovšem jelikož je tento blog o tom, co všechno dnes je či není diskriminace na základě pohlaví, asi nejenom mě napadla v této souvislosti otázka, zda výběr rozhodčích pro tento prestižní zápas také nebyl proveden na základě diskriminace žen, ovšem té takzvaně pozitivní. Je totiž zvláštní, že hlavní rozhodčí Stéphanie Frappartová dostala od činovníků UEFA důvěru přesto, že její dosavadní zkušenosti s řízením vrcholného mužského fotbalu jsou minimální – do včerejšího dne totiž odřídila pouhé dva zápasy první francouzské ligy...

Také by mě například zajímalo, jak se zastánci naprosté rovnosti mužů a žen dívají na skutečnost, že některé vysoké školy u nás pořádají či v minulosti pořádaly takzvané letní školy informatiky pro dívky – středoškolské studentky. Tyto kurzy jsou dokonce dotovány i z evropských fondů a že jsou určeny výhradě pro dívky, je zdůvodňováno tím, že v IT odvětví pracuje v současné době málo žen. Což je samozřejmě pravda, otázkou ovšem je, zda se teoreticky kvůli tomu nemohou cítit trošku diskriminovaní zájemci o vysokoškolské studium informatiky z řad hochů. Být to v Německu, kdo ví...

Když se totiž vrátím k případu německé dívenky, údajně diskriminované kvůli nepřijetí do chlapeckého pěveckého sboru: přece jen věřím tomu, že u nás by snad ničí rodiče nenapadlo svou dceru do chlapeckého sboru (zrovna tak jako chlapce do dívčího sboru) přihlašovat a už vůbec ne se kvůli tomu soudit. Jde ovšem o to, zda tyto „moderní neomarxistické trendy“ v dohledné době nedorazí i k nám...

Josef Nožička
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

16.08.2019 19:57

Ženská blbost se tady projevila naplno.Každá si myslí,že je bohyně a všichni se před ní musí podělat.A když se najde normální ženská a nemá pro takovéto věci pochopení,tak ji ostatní okamžitě uštěkají.Podle sebe jsou něco víc a proto až v 1/3 rodin mají kukaččí mládě.Jednou je to chlapecký sbor a děvčata v tom případě tam nemají co dělat.Ženská debilita a neschopnost myslet se tady projevila v plné nahotě.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy