• Úterý, 14. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Karolína

Ten luxus neměli předchůdci Borise Johnsona; ani iniciátor referenda David Cameron či Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech; po více než 9 letech, co jsou konzervativci u moci
Počet návštěv: 2629

Ten luxus neměli předchůdci Borise Johnsona; ani iniciátor referenda David Cameron či Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech; po více než 9 letech, co jsou konzervativci u moci

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Je třeba jásat? Kolik bude stát málem čtyřleté pídění se po brexitu? Tomuto mnoha miliardovému tunelu nejen v Evropě na úkor daňových poplatníků nenapomůže vrátit ani drtivé vítězství konzervativců Borise Johnsona. Znamená to snad, že další brexit na konci ledna (pokolikáte už...) přinese skutečně proměnu Británie podle konzervativních plánů v následujících měsících a letech?

Britská média volby z 12. prosince 2019 označují za nejvíc přelomové za dlouhá desetiletí. "Musíme pochopit, co jsme způsobili za zemětřesení, a vypořádat se s jeho důsledky," prohlásil šéf konzervativců Boris Johnson. Jeho strana získala celkem 364 mandátů, o 47 víc než před dvěma lety. Odpovídá to ale nárůstu jen asi o 1,5 procenta hlasů. Výsledek obrázku pro olser boris johnson

Johnson si tak zajistil v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu (o 78 křesel víc, než všechny ostatní strany dohromady) pro sestavení jednobarevné vlády. Takový luxus neměli jeho předchůdci David Cameron ani Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech, navíc po více než devíti letech, co jsou konzervativci u moci. 

Naopak labouristé s 203 křesly dosáhli nejhoršího výsledku za desetiletí, ztratili mnoho volebních okrsků, ve kterých tradičně vítězili od první poloviny 20. století. Oproti roku 2017 oslabili bezmála o osm procent a spekuluje se o politické budoucnosti lídra Jeremyho Corbyna. Ten za špatný výsledek viní brexit a už oznámil, že do další kampaně stranu nepovede.

Tak, jak nám to klape prý v nejdemokratičtější zemi světa, byť s deseti muslimskými starosty a islamistickými atentáty skoro islámská? Kolik miliard liber byly vyhozeno jen tak z okna Sněmovny lordů (House of Lords), co je horní komorou Parlamentu Spojného království, do kterého dále patří panovník a Dolní Sněmovna...?

Sluníčkáři spojte se: https://www.youtube.com/watch?v=b4YIc5zNas8&fbclid=IwAR1uJsJGU3Yjl37

Možná někdo zavolá na královnu Alžbětu II: "Hoří, má panenko.." Před několika roky totiž propukl rozsáhlý požár. Čistokrevný červený kohout. Začala hořet historická budova Breams Buildings, kterou otevřel v roce 1885 Princ z Walesu a 65 let byla domovem Birkbecké koleje. Dnes zde sídlí Imigrační a odvolací tribunál. Plameny zachvátily páté patro a střechu Breams Buildings.

Vyklizen byl celý blok kancelářských budov včetně právníků pracujících u soudu, který rozhoduje o udělení azylu a povolení pobytu pro imigranty. Evakuováno bylo přibližně sto lidí. Nikdo nebyl zraněn. Vše nasvědčuje, že jde o další xenofobní akci odpůrců imigrantů. Už tak dnes žije ve Velké Británii na pět miliony muslimů a dalších nábožensky problémových cizinců. Odkud se bere britský rasismus, xenofobie a nacionalismus?

Není to tak dávno, kdy šokoval nejen britskou veřejnost výzkum londýnského Goetheho institutu. Více než 1700 žákům britských a irských škol ve věku od 14 do 16 let položil otázku, který Němec je pro ně nejznámější. Odpověď zněla: Hitler. Po něm následovalo pět německých sportovců a teprve na sedmém a osmém místě byli jmenováni hudební skladatel Ludvik van Beethoven a fyzik Albert Einstein. Tuto desítku uzavřeli další dva váleční zločinci – Goebbels a Goering. Na poválečné německé politiky si nevzpomněl ani jeden britský školák. Těžko asi můžeme navíc chtít po těchto duševních adolescentech, aby věděli, že Hitler se narodil v Rakousku..,  Snímek Břetislav Olšer

Nyní tedy po signifikantní vložce se vraťme k brexitu a počítejme: Britská Dolní sněmovna je demokraticky volený orgán, který má v současnosti 650 členů, horní komora 800 členů. Stačí si spočítat jejich měsíční příjmy za čtyři rok mlácení prázdné slámy, tedy jejich zasedání, žvanění od ničeho k ničemu za peníze daňových poplatníků.

Doslova prošustrované stovky miliard liber. Zvláště, když poslanci Dolní sněmovny nemohou být nezletilí, členové Sněmovny lordů, vězni a duševně nemocní lidé, přestože to na první pohled není vidět...

Odpůrci brexitu v Londýně | Foto: Vudi Xhymshiti | Zdroj: /AP

A že by Londýn brexit úplně odvolal, tomu snad nevěří ani největší snílci. Rozchod Británie s unií na konci ledna 2019 je tudíž více než vysoce aktuální. To samé premiér Johnson Britům slibuje od počátku své vlády a vytyčil to jako její hlavní úkol. Válku o brexit tak nakonec šéf konzervativců vyhrál.; bude také vítězství pro samotnou Velkou Británii....?

Teď se však vraťme na počátek brexitu, resp. jde o více než tři roky mlácení prázdné slámy za miliardy liber a eur, od Camerona, co to spískal, až k Mayové, co hlasovala proti a nakonec pro něho, až po vyčůránky a lháře Farage a Johnsona. O možnosti vystoupení Velké Británie z Evropské unie se ve Spojeném království začalo hovořit už v devadesátých letech v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou.

Do tuhého však začalo jít až poté, co si s myšlenkou referenda o brexitu začal na veřejnosti zahrávat tehdejší premiér David Cameron. Ten nakonec stanovil datum lidového hlasování o setrvání země v EU na 23. června 2016.Výsledek obrázku pro olser cameron

Po měsících intenzivní kampaně, kterou vedly obě strany bojující za odchod i setrvání v EU, Britové těsně rozhodli, že z Evropské unie odejdou. Tábor „Leave“ porazil „Remain“ poměrem 51,9 % ku 48,1%. Referenda se zúčastnilo víc než 71 procent voličů, zájem lidí o hlasování byl tedy poměrně velký, Británie však po referendu zůstala rozdělená – zatímco v Anglii a Walesu převládl tábor pro odchod z EU, lidé ve Skotsku a Severním Irsku se naopak vyslovili pro setrvání v evropském bloku. A to je od počátku zásadní potíž...

Jak ukazují dosavadní výsledky rozhovorů, dohodnutí podmínek rozvodu mezi Londýnem a Bruselem je a bude mnohem složitější, než se čekalo. Jednání oficiálně odstartovala 19. června 2017, tedy rok po britském referendu. Od té doby se vyjednávací týmy – na unijní straně vedené Michelem Barnierem a za Británii Davidem Davisem – scházely každý měsíc, a jejich následníci budou špekulovat dál,  aby dali podmínkám odchodu Británie z EU jasnější obrysy. Čekají nás další promrhané peníze - libry, eura i dolary...

Londýn – Snímek Břetislav Olšer

Úkolem prvního kola rozhovorů bylo nastínit řešení tří hlavních okruhů otázek: budoucí nastavení práv občanů EU a Británie žijící na druhé straně hranice po brexitu, finančního vyrovnání britských závazků vůči unii a nastavení režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

První kolo bylo koncem předloňského roku uzavřeno tak, aby se mohlo postupně přejít do druhé fáze, tedy k jednání o budoucích vztazích a přechodném období. To však neznamená, že je mezi Londýnem a Bruselem ve všech třech bodech prvního kola jasno – nad řadou otázek stále visely otazníky, především pak nad budoucím režimem na severoirské hranici.

Zatímco v otázce budoucí hranice mezi Severním Irskem a Irskem jsou jednání stále na začátku, v dalších dvou bodech už je po prvním kole rozhovorů o něco jasněji; Severní Irsko totiž zavedlo zpřísněné kontroly na svých hranicích s Irskem, tzv, pojistka byla a pořád je ve hvězdách a pruzích, zvláště že už hoří i policejní auta...

Co se týče finančního vyrovnání závazků Británie vůči unii, David Davis očekával, že takzvaný „účet za brexit“, který má činit asi něco mezi 35 až 39 miliardami liber (jeden až 1,1 bilionu korun), Londýn uhradí během přechodného období, nicméně pouze v případě, že bude dosaženo dohody o budoucím partnerství.

Brzy po referendu prohlásili zástupci různých mezinárodních firem, že kvůli vystoupení Spojeného království z EU přezkoumají svoje působení v této zemi a eventuálně přesunou pracovní místa jinam. Aby zabránil takovým dopadům nebo úplnému odchodu těchto společností, oznámil tehdejší ministr financí George Osborne, který před referendem vehementně bojoval proti brexitu, že mu to poleze do financí. Možná i proto ho vyměnil bývalý pákistánský Sajid Javid...

V evropském Parlamentu všichni dřou jako koně; přitom jejich měsíční platy činí pouhých cca 27 953 eur. Komisaři mají ke všemu nižší příjmy – pouhých  cca 24 945 eur. Naštěstí diety poslanců vzrostly o 193 eur na 8 214 eur… Jak je vidět na snímku, únava z toho padala na všechny, kdo stihli přijít do práce…

Zatímco celá Británie šetří a šetřit bude ještě víc, jejích poslanci totiž dostanou přidáno. Suma na jejich výplatních páskách se po volbách v roce 2015 zvýšila dokonce o 11 procent. Budou tak brát 74 000 liber ročně, což je v přepočtu 2,43 milionu korun. Šéfům všech tří hlavních politických stran se to nelíbí.

O zvýšení platů britských poslanců rozhoduje Nezávislý úřad pro parlamentní standardy (IPSA). Poslanci nyní pobírají plat 66 396 liber ročně (2,18 milionu Kč), průměrný plat je v Británii asi 26 000 liber (přes 855 tisíc Kč). Podle většiny médií má zvýšení poslaneckých platů přijít asi na 4,6 milionů liber. Deník The Guardian ale cituje zdroje, podle nichž zvýšení nebude stát nic, protože IPSA na druhou stranu omezí poslanecké penze a některé náhrady.

 IPSA doporučí zvýšení částky, kterou musí poslanci přispívat na své penze a sníží odchodné. Stejně tak zruší některé příspěvky na jídlo a povolí proplácení taxíků až po jedenácté hodině večer. Poslanci také budou muset psát výroční zprávy, ve kterých musí voličům ve své obvodě popsat svou aktivitu za poslední rok. Nové uspořádání vstoupilo v platnost po volbách v roce 2015. Výsledek obrázku pro olser jourová

Podívejme se ještě na zoubek nejen britským parlamentním kopytářům, ale též těm z EU, tedy europoslanců, co v jednom kuse jednají vášnivě o brexitu... Takže plošná měsíční mzda europoslanců v posledních letech postupnými krůčky narůstá, takže, zatímco v roce 2014 se pohybovala pod hranicí osmi tisíc eur, dnes už jde o částku 8758 eur. Přesně tak to stojí na českých stránkách Evropského parlamentu. V přepočtu jde bezmála o 226 tisíc korun.

Plat europoslanců samozřejmě podléhá zdanění, a to podle daňových předpisů v jejich zemích. Průměrně si tak přijdou na částky kolem 180 tisíc korun. Zároveň ale nesmíme opomínat další peněžní bonusy, na které si zástupci jednotlivých českých zemí v EU přijdou. Jmenovat musíme veškeré náhrady. I ty v průběhu posledních let pomaloučku narůstají. Například měsíční příspěvek na všeobecné výdaje od roku 2019 činí 4513 eur, což je v přepočtu zhruba 116 tisíc korun. Tyto finance padnou na řízení kanceláře, poplatky za telefon, poštovní služby či provoz a údržbu elektronického vybavení.

Bruselské Atomium…  Snímek Břetislav Olšer

Poslancům se také proplácí cestovné, a to až do výše 4454 eur, což je přibližně 115 tisíc korun. A v neposlední řadě je třeba zmínit denní příspěvek 320 eur, který je dle stránek europarlamentu na pokrytí veškerých ostatních výdajů. Denně jde tedy europoslancům na běžné fungování do kapsy 8300 korun. K tomu mají ještě rozpočet na platy asistentů, který činí více než půl milionu korun.

V posledním funkčním období zasedalo v Europarlamentu celkem 751 členů, od letošních voleb by měl být počet poslanců snížen na 705, neboť z něj podle plánu měli odejít poslanci Spojeného království. A to nemluvím o eurokomisařích a eurokomisařkách. viz paní Jourovou výše...

Komise EU se skládá z kolegia komisařů z 28 (27...? ) členských států a má předsedu a místopředsedy. Komisaři, po jednom z každé země EU, zajišťují během svého pětiletého funkčního období politické vedení Komise. Předseda každému komisaři přidělí dohled nad specifickými oblastmi politiky.

„Po třech letech a dvou promeškaných termínech musíme 31. října 2019 z EU odejít. Musíme odvést lepší práci, než je současná třikrát odmítnutá brexitová dohoda,“ prohlásil Johnson. Až Británie „onu lepší dohodu“ vyjedná, přinese to Britům podle něho „nesmírný pocit úlevy“.

Jsou to však už více než tři roky, co se Britové jen těsnou většinou s odřenýma ušima rozhodli odtrhnout od Evropské unie a Theresa Mayová, co dřív byla příznivkyní EU a podporovala stranu pro setrvání v EU (tzv. „remainers“), se posléze stala premiérou země, aby rozhodla o podmínkách vystoupení z EU, co s touto šlamastikou. Ve své politické naivnosti si myslela, že jí předčasné volby dají rak silný mandát, že si bude moci vůči Bruselu dupnout a vybojovat ty nejtvrdší podmínky odchodu...

Brexit (Britain a exit) je zkrácené označení pro proces ukončení členství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Evropské unii. K tomu mělo dojít na základě rozhodnutí britských voličů v referendu z 23. června 2016; poté o ně musela Británie požádat Evropskou unii na základě článku 50 Lisabonské smlouvy.

Ta předpokládalo maximálně dvouletou lhůtu pro dojednání podmínek a ukončení členství. Vzhledem k tomu, že článek 50 byl aktivován 29. března 2017, okamžik odchodu byl stanoven na 29. března 2019 v 11 h večer britského času (o půlnoci SEČ). Avšak nestalo se... V prosinci 2019 Johnson prohlásil, že tutově to bude od 31. ledna 2020... Sbohem napjaté čekání..?

Láry fáry;  po třech letech přišlo to, co už pár dní Britové očekávali. Před shromážděnými novináři, mikrofony a kamerami, personálem jejího úřadu a manželem oznámila Theresa Mayová před sídlem premiérů rezignaci. Sdělila celé zemi, že odejde dříve, než plánovala a od 7. června 2019 zůstala do zvolení nástupce jen dočasně úřadující premiérkou.mayová

Theresa Mayová... FOTO: Wikimedia Commons

Marně se snažila Mayová nerezignovat, byť se stala celkem 76. držitelkou premiérského titulu, po Margaret Thatcherové teprve druhou ženou v této funkci a zároveň 13. šéfem vlády, v tomto případě konzervativní šéfkou, kterou za své vlády jmenovala královna Alžběta II. Kdoví jestli je pověrčivá na č. 13...?

Konzervativní strana přesto zůstane nejsilnější stranou v parlamentu, ovšem o většinu přijde. Premiérka Mayová přitom vyhlásila předčasné volby proto, že po těžkostech v parlamentu s mandátem pro vyjednávání o brexitu chtěla mít stabilnější vládu s širší parlamentní většinou. Tato sázka jí tedy nevyšla; přišlo jen Pyrrhovo vítězství a s ztrátou  byla v podstatě její prohra. Tento vývod byl tenkrát sice spíše obrazný, nyní však potvrzuje, že je pro ni výsledek hořkou pilulkou, kterou si sama připravila. V úvahu tudíž připadala i její demise, což se také stalo....

Máme však v historii Velké Británie i její "gentlemanky", ať dodržujeme pravidla genderu. Za všechny kromě výše zmiňované Theresy Mayové vzpomeňme i "železnou lady" Thatcherovou. Napřed jako bojovnici v Argentině na Maledivách... Falklandy…

Margareta  Hilda Thatcherová

„Theresa Mayová je 'mrtvá žena', uvidíme, jak dlouho vydrží na lavici odsouzených k 'trestu smrti',” uvedl před časem prorocky v televizi Sky News Osborne, jehož Mayová vyhodila z úřadu ministra financí po svém nástupu do úřadu loni v červenci. Osborne také předpověděl, že ”se jí všechno zhroutí”. Stalo se; od 7. června 2019 už je do zvolení nástupce pouze dočasně úřadující premiérkou, než ji vystřídal Boris Johnson...

Inu, a takový je do dnešních dnů brexit; koncem ledna 2020 už to budou málem čtyři roky mlácení prázdné slámy a z okna britského či EU parlamentu byly vyhozeny nazdařbůh miliardy nejen liber, ale i eur; od Camerona, co to spískal, až k schizofrenní Mayové, co hlasovala proti, ale pak jej obhajovala, až po obdivovatele odtržení od EU  Johnsona... God Save the Queen...

PS: Pozdě se rozhodla V. Británie odejít z EU, v níž se neubránila její podpoře přijímání islámských běženců: muslimští starostové tak jsou nyní zatím v čele LONDÝNA, BIRMINGHAMU, LEEDSU, BLACKBURNU, SHEFFIELDU, OXFORDU, LUTONu, OLDHAMU a ROCHDALE. 

Následující statistika ukazuje co "dokázaly" 4 miliony muslimů v Anglii, v zemi s cca 66 milióny obyvatel: Anglie má 3 000 muslimských mešit,  přes 130 islámských soudů Sharia, přes 50 islámských "Sharia Councils", mnoho míst a předměstí, kam mohou pouze muslimové, 78 % muslimských žen nepracuje, pobírají sociální dávky a bydlení mají zdarma, 63 % muslimských mužů nepracuje. Prvním jmenovaným ministrem, co se stal dosavadní pákistánský ministr vnitra Sajid Javid, nyní nově povede pro změmu britské ministerstvo financí…

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/britsti-poslanci-dostanou-pridano-platy-se-jim-zvysi-na-2-4-milionu.A131208_104939_zahranicni_dam

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

28.12.2019 18:29

Není třeba uvádět výhody poslanců v UK či EP.Stejnou situaci máme doma a asi to nikomu nevadí.Nikdo proti navyšování peněz pro lenochy v parlamentu nic neřekne.Problémy odchodu UK z EU se teprve ukáží,až k němu dojde.Do té doby jsou to jenom spekulace,i když mohou být částečně podloženy fakty.Jenže nedozírné následky se prorokovaly při likvidaci RVHP(ekonomiky byly také provázané,jako dnes v EU) a žádné nebyly.Jenom si hloupý český národ nechal rozkrást vše,co naši předkové tady zanechali.A nyní jsme členem německého spolku Čtvrtá říše a opět se strašíme následky odchodu.Nechme Britanii,ať si problémy vyřeší sama a my bychom měli řešit ty naše.A že jich máme dost a dost!


 
Ti

Ti "Člověci" si nedají pokoj

V minulém týdnu nás opět v Rusku svérázně „proslavila” organizace Člověk v tísni. Při vyhodnocování nedávno skončeného, všelidové hlasování o změnách ruské ústavy v Dumě, ruském parlamentu, dostal slovo i Předseda parlamentní komise pro zahraniční zásahy, Vasilij Piskarjev. A servítky si rozhodně nebral. Natvrdo vyjmenoval státy a organizace, které se pokoušely negativně zasahovat do průběhu hlasování a které během něj šířily protiruskou a rozkladnou propagandu. Včetně, bohužel, České republiky a Člověka v tísni

Omluva

Omluva

Rád bych se touto cestou přes Rukojmí cz. veřejně omluvil Jarkovi Nohavicovi, že jsem ve svém článku omylem uvedl, že pomluvil Karla Gotta a že chtěl těžit z jeho smrti. Toto není pravda a tato slova patří Jaroslavu Hutkovi se kterým jsem Jarka nechtíc zaměnil. Vše o panu Hollanovi však v článku platí. Tato chyba jde na můj vrub, a jelikož se snažím žít a jednat čestně, tak se Jarkovi moc omlouvám. Svým dílem mi Jarek pomohl tuto mou chybu objevit a já mu děkuji. Upozorňuji čtenáře, že Jarek byl takový grand, že mě ani k narovnání této záležitosti nevyzval.                            Ještě jednou se Jarkovi omlouvám, ale také čtenářům a Ostravakum. Jsem to prostě vůl.
 
 
Po koronaviru další otřes: Němcová nevylučuje prezidentský úřad

Po koronaviru další otřes: Němcová nevylučuje prezidentský úřad

Ty nebolestnější události vám setrvávají v hlavě i se všemi  obrazy, které je doprovázely. Vracel jsem před sedmi lety v rychlíku Leo z Prahy do Ostravy a hleděl na televizní obrazovku, umístěnou na stěně vagónu metr nad mou hlavou - šly tam zrovna zprávy ČT – a hned ta první mi vyrazila dech z těla. Po pádu vlády Petra Nečase navrhuje ODS za premiérku Miroslavu Němcovou a její nejbližší usednutí do  premiérského křesla je prý už hotovou věcí.

Poslední domácí zprávy

Omluva

Omluva

Rád bych se touto cestou přes Rukojmí cz. veřejně omluvil Jarkovi Nohavicovi, že...