• Sobota, 20. červenec 2019
  • Svátek má Rukojmí Ilja

Integrace v současné podobě je mrtvá.
Počet návštěv: 2004

Integrace v současné podobě je mrtvá.

Jaroslav Fišer Článek od Jaroslav Fišer

Současným faktem je, že se nikdo neodvážil napsat pravdu, proč nejde integrovat člověka s islámským náboženstvím do Evropy. Není to totiž "přijatelné" pro degenerovaný proud evropského myšlení.

Bývalý předseda britské Rady pro rovnost a lidská práva Trevor Phillips prohlásil, že muslimská komunita ve Spojeném království je odlišná od všech ostatních a že země by měla přijmout fakt, že se nikdy neintegruje. Očekávat od muslimů, že se změní, je výrazem hrubé neúcty k nim, prohlásil na pondělním setkání think-tanku Policy Exchange ve Westminsteru. Informoval o tom server The Times.Mimo jiné prohlásil, že "Neustálé předstírání, že se nějaká skupina nakonec změní a bude stejná jako my, je zřejmě tou nejhrubší formou neúcty. Protože tím vlastně říkáte, že jejich jiné způsoby, z nichž některé se nám nemusejí líbit, jsou způsobeny tím, že ještě neuzřeli světlo. Ale oni prostě jen vnímají svět jinak než my,” dodal. K tomu se vyjádřila i Muslimská rada, která stále trvá na tom, že muslimská víra je slučitelná s životem v zemi. Zároveň ale považuje požadavek evropanů na změnu muslimů za diskriminační -„Tím se vlastně říká, že muslimové nejsou rovnocenní, že nejsou dostatečně civilizovaní, aby mohli být součástí britské společnosti, což ale zcela jistě jsou,”.Britský premiér David Cameron podle serveru Daily Mail řekl, že právě selhání při integraci umožnilo extremistům šířit své ideje /tolik z médií/.

Základní problém je ale v tom, že náboženství nechceme oddělit od integrace. A to, jak náboženství Evropy, tak i náboženství islámu. Oddělte náboženství z integrace do Evropy, a zůstane Vám to hlavní, co Evropu vytvořilo (i za přispění řecko-latinsko-židovsko-křesťansko-sekulárních vlivů). Jestliže křesťanství bylo osvícenstvím a touhou po svobodě občanů dotlačeno do stavu, kdy ve věcech světských nerozhoduje (i přes existenci církevního práva a snahu církve si zachovat moc), tak islámské náboženství se vnořilo do osobnosti člověka a stalo se jeho základem a návodem jak žit. Má člověka plně v moci.

Pokud budeme řešit problém integrace při plném respektu islámského náboženství, tj. budeme integrovat jejich náboženské hodnoty do evropského života, tak můžeme integrovat jen občany Evropy do islámského světa. Nebo můžeme vrátit Evropu do 12. století a nastolíme paritně církevní stát. Představa pro velkou část Evropy nepřijatelná - a to i pro řadu veřících, kteří si zachovali kritický pohled na svět a víra v "něco" je jejich soukromou záležitostí. Pokud by v Evropě došlo k respektování hodnot islámu, tak to musí skončit jen dvěma základními směry. Prvním je restaurace křesťanstí v Evropě se všemi pilíři, dogmaty, nařízeními a právem církevním. To vše jako obraz stejně pojatého života islámského, který se za dobu své existence téměř nezměnil. A Evropa by mohla doufat, že alespon trochu udrží krok s biologickou podstatou islámské společnosti - tj. křesťanské ženy budou rodit 10 a více dětí. Je předpoklad, že klér z obou stran by se nakonec domluvil - ve své podstatě konečné cíle života na naší Zemi mají téměř stejné. Pokud se nedomluví, tak vývoj může vést k náboženské občanské válce. Druhý směr je prolnutí obou náboženství a následná konverze do supernáboženství. O výsledku, které náboženství se stane dominantní, je dnes všem historikům, sociologům a filozofům jasno.

Zbývá tak jediná cesta, kterou současná Evropa, stále ještě ovládaná náboženstvím, nechce připustit.  Pokračovat ve vývoji sekularizace a víru ponechat jako vnitřní svobodu člověka v myšlení. Jeho konání ale musí být v rámci zákonů. Právo na náboženství je právo víry, ne právní nástroj omezovat život jiného člověka s jinou vírou a nevírou. Pokud toto Evropa bude jasně deklarovat islámskému světu, tak plně ospravedlní požadovky vyžadovat totéž po migrantech z jiného náboženského prostředí. Nástrojem omezení lidí je především zákon. Ostatní omezovací nástroje jako náboženství, morálka, kultura, zvyky a pod. lze použít jen v rámci tohoto zákona. Důsledkem by tak bylo dodržování zákonů, respektování práv svobodného občana, rovnost pohlaví a mnoho dalších atributů života. Tedy toho, co dnes řada politiků nechce farizejsky prosadit, protože volá po respeku náboženství u nových přistěhovalců. Jejich náboženství je totiž nástrojem omezování práv těch, kteří mají jiné smýšlení.

Nemůžeme ve jménu tolerance k jiným kulturám dopustit netoleranci vlastních občanů. Nelze tolerovat čtvrti a místa v Evropě, kde žádná tolerance neplatí, nerespektuje se ústava, kde existuje paralerní právo, a kde se lidé chovají podle vlastních zákonů. Nelze jenom u jedněch trestat projevy anisemitismu, rasovou a náboženskou nesnášenlivost, nerespektování práv žen, dědickcých práv a dalších zákonů. Nelze o takových skutcích ani mlčet. Nemůžeme být tolerantní k těm, kteří nás netolerují.

Jaroslav Fišer
Vojenský veterán z Iráku a chemik,dříve pedagog,právník,nyní pracující důchodce,který se snaží pochopit filosofii lidstva, proč si lidé chtějí budovat cestu ke svému zničení.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Na louce u lesa si hrály děti. Některé si hrály na honěnou, jiné si prohlížely pestrobarevné květy a další se vzrušeně o čemsi dohadovaly u malého mraveniště.

Pojďte sem,děti, posaďte se a já vám budu vyprávět pohádku,“ svolal je k sobě učitel.

 
SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti jsem 17. července 2019 zkritizoval paní ministryni Marii Benešovou v článku Nesnesitelná lehkost vládnutí II.

 

(Ne)milý Jane Hrušínský,

(Ne)milý Jane Hrušínský,

sice jste nás občany láskyplně oslovil slovy „Milí voliči Miloše a Andreje, milí odpůrci eura. Milí největší odpůrci eura v Evropě!“, ale ve mně se v ten moment vybavil jistý vlastizrádný představitel KDU-ČSL, který na sjezdu bavorského Landsmančaftu oslovil přítomné německé delegáty slovy: „Milí krajané“! Je to náhoda, nebo záměr, pane Hrušínský? Proto také to „(ne)milý“ v oslovení. Ostatně, pro mne (a nejen pro mne mě) nebudete nikdy milý, i kdybyste se o to snažil sebevíc, což je vám jistě zcela lhostejné, protože Vy máte svůj okruh „přátel“, které milujete a oni milují Vás. Tak si to užijte! Ale k věci.

Poslední domácí zprávy

SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti...